Elektrická práce: Porovnání verzí

Přidáno 14 bajtů ,  před 9 lety
m
iw
m (iw)
 
[[Práce (fyzika)|Práce]] elektromagnetického pole jako [[fyzikální veličina]] je definována stejně jako [[mechanická práce]], lze však vhodněji vyjádřit pomocí veličin charakteristických pro elektromagnetické jevy.
 
 
==Práce elektromagnetického pole jako [[fyzikální veličina|veličina]]==
 
 
Elementární [[Práce (fyzika)|práce]] lze vyjádřit obecným vztahem
 
kde <math>\mathbf{E}</math> je [[intenzita elektrického pole]], <math>\mathbf{B}</math> [[magnetická indukce]] a <math>\mathbf{v}</math> [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] bodového [[náboj]]e.
 
 
==Práce elektrického pole==
 
 
Vzhledem k tomu, že [[elektrické napětí]] <math>U</math> je svázáno s [[intenzita elektrického pole|intenzitou elektrického pole]] <math>\mathbf{E}</math> vztahem
Patří sem i nejčastěji uváděný případ konání elektrické práce při působení [[elektrické pole|elektrického pole]] [[Elektrický zdroj|zdroje]] o [[Elektrické napětí|napětí]] <math>U</math> na [[částice]] s elektrickým nábojem ve [[Elektrický vodič|vodiči]], které způsobí usměrněný [[elektrický pohyb|pohyb]] nosičů náboje – [[elektrický proud]] <math>I</math>. (Tato práce se projeví zvýšením [[kinetická energie|kinetické energie]] nosičů náboje a zpravidla končí jako [[teplo]] vydané na ohřátí vodiče.) V tomto případě lze elementární [[náboj]] vyjádřit pomocí [[elektrický proud|proudu]] a elementárního [[čas]]u <math>\mathrm{d}t</math>, což vede k elementární práci:
:<math>\mathrm{d}W = UI \mathrm{d}t\!</math>.
 
 
Mezi další případy patří např. vztah pro elementární práci:
*při práci galvanického článku v el. obvodu: <math>\mathrm{d}W = U_e \mathrm{d}Q\!</math>, kde <math>U_e</math> je [[elektromotorické napětí]]
*při průchodu [[Elektrický proud|proudu]] <math>I</math> cívkou (proti napětí vlastní indukce): <math>\mathrm{d}W = LI \mathrm{d}I\!</math>, kde <math>L</math> je [[indukčnost]].
 
 
Výše uvedené vztahy vycházejí z popisu tzv. působení na dálku, tj. vyjádřené jako působení pole zdroje na [[náboj]]e a [[elektrický proud|proudy]]. Při polním popisu (vlastní [[energie]] působení je rozestřena v prostoru mezi [[náboj]]i a [[elektrický proud|proudy]]) je vhodné použití [[fyzikální veličina|veličiny]] hustota [[práce]], definované jako
Pro elementární hustotu práce konané elektrickým polem pak platí vztah:
:<math>\mathrm{d}w = - \mathbf{E} \cdot \mathrm{d}\mathbf{D}\!</math>, kde <math>\mathbf{D}</math> je [[elektrická indukce]].
 
 
Práce elektrického pole na polarizaci [[dielektrikum|dielektrika]] spočívá v posunutí nabitých částic tvořících strukturu [[dielektrikum|dielektrika]] a vytvoření elementárních elektrických dipólů. V tomto případě je vhodné použít pro výpočet práce [[intenzita elektrického pole|intenzitu elektrického pole]] <math>\mathbf{E}</math> a vzniklý elektrický [[dipólový moment]] <math>\mathbf{p}</math>:
 
==Práce magnetického pole==
 
 
Lorentzova síla <math>\mathbf{F} = Q \mathbf{v} \times \mathbf{B} </math> působí kolmo k pohybu náboje, proto práci na nosiči náboje nekoná. Magnetické pole působí však na vodiče s proudy a na magnetické dipóly.
 
kde <math>\mathrm{d}\Phi </math> je elementární změna [[Magnetický tok|magnetického indukčního toku]] procházejícího smyčkou. Práce magnetického pole na přemístění smyčky bude kladná, když tok poroste, neboť magnetické síly mají tendenci vtahovat smyčku do silnějšího pole.
 
 
Při polním popisu platí pro elementární hustotu práce konané magnetickým polem vztah:
:<math>\mathrm{d}w = - \mathbf{B} \cdot \mathrm{d}\mathbf{H}\!</math>, kde <math>\mathbf{H}</math> je [[intenzita magnetického pole]].
 
 
Práce magnetického pole o [[magnetická indukce|indukci]] <math>\mathbf{B}</math> na zmagnetování látky lze vyjádřit (obdobně jako u polarizace):
[[ar:شغل كهربائي]]
[[en:Electrical work]]
[[hu:Elektromos munka]]
17

editací