Bulharské knížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Louperibot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: es:Principado autónomo de Bulgaria
s - z
Řádek 55:
Když byl v roce [[1878]] ustaven autonomní bulharský stát pod formální [[Osmanská říše|osmanskou]] [[Suzerenita|suzerenitou]], měl být v jeho čele [[kníže]] zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem [[Ruské impérium|Ruska]] a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem manželky tehdejšího cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]]. [[Alexandr I. Bulharský|Alexandr]] byl druhým synem Alexandra prince Hesensko-Rýnského a jeho morganatické manželky Julie, rozené hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).
 
Ačkoli měl Alexandr z počátku konservativníkonzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého (prorusko-)absolutistického puče v letech [[1881]]-[[1883]] podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení formou [[personální unie]] bulharského knížectví a [[Východní Rumelie]] na podzim roku [[1885]] a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií, na přímý zásah [[Otto von Bismarck|kancléře Bismarcka]] však byl odmítnut z obav o to, že by sňatek mohl být považován za další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.
 
=== Sjednocení s Východní Rumélií ===