Architektonická soutěž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Hypertextová propojení |
|||
Řádek 7:
{{Infobox jednoduchá položka|barva=lightgray|align=left|text=[[Soutěž o návrh]]}}
{{Infobox konec}}
'''Architektonická soutěž''' je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ [[soutěž]]e formovaný dlouhou [[Tradice|tradicí]]. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší [[Návrh|návrh]] (řešení) domu, jiné [[Stavba|stavby]] ([[most]], [[nábřeží]], [[park]]) nebo části [[Město|města]]. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná [[porota]] z nich vybírá nejlepší [[:Řešení|řešení]] pro daný úkol.
== Základní charakteristika ==
Architektonická [[:Soutěž|soutěž]] se od podstaty odlišná od ostatních typů [[Veřejná soutěž|veřejných soutěží]] nebo zadání:
* je zaměřena na [[:Řešení|řešení]] (návrh)
* vyhodnocení je mezi [[Návrh|návrhy]], nezávislé na osobách [[Tvůrci|tvůrců]] (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
* není při ní rozhodováno na základě minulých "zásluh" osob ale na základě aktuálního přístupu a [[:Pohotovost|pohotovosti]]
* zabezpečení proti [[:Manipulace|manipulaci]]
Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako jsou kupříkladu: "tendr", výběrové řízení, nákup [[Studie|studií]], konkurz, nabídkové řízení. Nesmí se pro ně používat.
Architektonická soutěž (jako princip je známa již po staletí) těží z [[Touha|touhy]] mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] provází tento typ soutěžení přibližně sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje.
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele (investora), a nezávislých odborníků (architektů, urbanistů, dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
== Historie ==
Řádek 33:
Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy (klasické Řecko).
První historicky dobře označené soutěže vznikly za úsvitu moderní, „kapitalistické“ a liberální společnosti ve [[:Florencie|Florencii]]: na dveře [[:Baptisterium San Giovanni|baptisteria]] (spíše sochařská) a na kopuli dómu [[:Santa Maria del Fiore|Santa Maria del Fiore]], ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce [[:Filippo Brunelleschi|Filippo Brunelleschi]] a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418).
Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve [[Vídeň|Vídni]] sv. Karla Boromejského od [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda Fischera z Erlachu]] (1713)
Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce.
[[:Opéra National de Paris|Pařížská opera]] nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci.
V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory [[Vídeňská opera|vídeňské opery]] E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.
== Zásadní vlastnosti architektonických soutěží ==
Řádek 43:
* Rovnost šancí
* Naděje k získání zakázky [[:Projektová dokumentace|projektové dokumentace]] v návaznosti na nejlepším řešení a vítězství v soutěži
* [[Pokrok|Pokročilé]] nástroje vyhodnocení
* Naděje pro začínající nebo teritoriálně příchozí architekty
* Důsledná a důmyslně hájená anonymita, která podporuje svobodu rozhodování
* Ceny, jako ověřený motivační prvek
* Zaručený [[Respekt|respekt]] k autorství a [[:Autorské právo|autorským právům]]
* Účinné nástroje proti manipulacím
* Dlouhá tradice stále zlepšující způsoby
* Kvalifikované řešení případných (procesních) sporů
* Velmi pokročilá [[Transparentnost (politika)|transparentnost]] (téměř vše je posléze zveřejněno)
Ovšemže mají architektonické soutěže také zbytkové nedostatky. Jako každé lidské dílo nejsou zcela dokonalé, tedy bez jakéhokoliv nedostatku. Také se v nich rozhoduje o velmi složitých, a komplikovaných věcech z velké části subjektivní podstaty. Aspekty podléhají vkusu, ideologii, generačním názorům. V roli porotců vystupují omylní lidé z „masa a kostí“, byť je vždy zájem angažovat nejlepší z nejlepších a nejrespektovanější osobnosti. Při trvalé a soustředěné pozornosti se daří většinu nedokonalostí odstraňovat.
Řádek 70:
[[Soubor:Senned National Assembly for Wales.jpg|200px|Richard Rogers-Velšský parlament|right|thumb]]
V zásadně jsou rozpoznávány dva typy [[Soutěž|soutěží]]:
* ideová
Řádek 77:
Ideová soutěž slouží vypisovateli pro úvodní seznámení s problémem. Její výsledku mohou být podle očekávání spíše podkladem k důkladnému vypracování stavebních programů, jejich rozvoji nebo naopak opuštění. Často mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější „projektové“ soutěže, pro další úvahy o tématu.
Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho [[Autor|autora]] (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování studie či spíše celého [[Projektová dokumentace|projektového díla]]. Na výsledek takové soutěže by v ideálním případě mělo navázat zadávací řízení dle již zmíněných §§ 102-109 ZVZ resp. "jednací řízení bez uveřejnění" § 34 a násl. ZVZ.
== Příklady ==
Příklady [[Dílo|děl]], která vznikla jako přímý následek architektonických soutěží, a která byla spolehlivě ověřena [[Dějiny architektury|dějinami architektury]] jako významná.
* [[Opera v Sydney]], [[:Jørn Utzon|Jørn Utzon]] 1957
Řádek 91:
* [[Městské lázně Brno Zábrdovice]], [[Bohuslav Fuchs]] 1929-32
Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů jak spravedlivě rozdělovat [[Veřejný statek|veřejné statky]] (veřejné zakázky) a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.
== Literatura ==
| |||