Paleobotanika: Porovnání verzí

'''Paleobotanika''' je jedno z odvětví [[botanika|botaniky]] (resp. [[paleontologie]]), které se zabývá zkoumáním vyhynulých [[rostliny|rostlin]].

Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[morfologie|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (na přnapř. stavba těla t. zvtzv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[paleozoit]]u nebo anatomická textura [[kutikula|kutikul]] u četných [[mesozoických]] [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). V období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (na příklad ''[[Rhynia]]'', ''[[Hornea]]'', ''[[Pseudosporochnus]]'') nebo opatřených [[trichom]]y (na příklad ''[[Asteroxylon]]'') a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] asi tak ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. V období [[permokarbon]]ském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované (''[[Noeggerathia]]'' v Evropě během permokarbonu a ''Tingia'' během permokarbonu ve [[východní asie|východní asiiAsii]]), prozkoumány [[samec|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[pteridosperm]]ů (''[[Goldenbergia]]'', ''[[Whitelessia]]'', ''[[Aulacotheca]]'', ''[[Dolerotheca]]''), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (na př. ''[[Umcomasia]]'', ''[[Spermatocodon]]'', ''[[Pilophorosperma]]'', náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným ''[[Dicroidium]]'' a ''[[Thinnfeldia]]''), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[krytosemenné rostliny|krytosemenným]].

Z pozdějších období, tedy z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik tak zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby se jeví již stavbustavbou více méně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových [[rod (biologie)|rod]]ů a [[druh]]ů a výzkumy [[paleografie|paleogeografické]]. Dříve si vědci napomáháli (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem [[pyl]]ových zrn ( jejich důležitost byla po prvé zhodnocena Postem ve výzkumu [[holocén|holocenních]] a [[pleitocénpleistocén|pleistocénních]] rašelin.