Německá říše: Porovnání verzí

Německý jazykový prostor (Německo), tak byl fakticky rozdělen na tři části, což se velmi hodilo francouzskému [[císař]]i [[Napoleon III.|Napoleonovi III.]], neboť mu nezáleželo, zda nechá svého soupeře rozrůst do rozměrů vnitroevropské [[hegemonie]]. Severo- a Jihoněmecké státy uzavřely z důvodu hrozby francouzské intervence tajné ochranné a odbojové svazky. [[Druhé Francouzské císařství|Francie]] cítila ohrožení vycházející z těchto německých spojenectví, zvláště Prusko a jeho spojenci svou vojenskou sílu demonstrovaly hned dvakrát. Na základě [[EmskáEmžská depeše|EmskéEmžské depeše]] a kandidatury [[Hohenzollern]]ů na španělský trůn se Francie cítila provokována a v roce 1870 začala preventivní [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouskou válku]]. Ta pro Francouze dopadla katastrofálně a již v roce 1871 obsadila vojska Severoněmeckého spolku [[Paříž]]. Posílen euforií z vítězství a pruskou nadvládou, vyhlásil pruský král [[Vilém I.]], nyní již [[německý císař]], Německou říši dne [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] ve [[Zrcadlový sál|''Zrcadlovém sále]]'' ve [[Versailles]].