Chorvatské království: Porovnání verzí

[[Chorvaté]] osídlili nejprve byzantské území při [[Jaderské moře|jadranském]] pobřeží ([[Dalmácie|Dalmatské]] Chorvatsko), a později, po pádu avarské říše, také Dolní [[Panonie|Panonii]] (Panonské Chorvatsko). Přestože do těchto oblastí i nadále zasahovaly mocenské zájmy východního císařství, nebyli Chorvaté vystaveni tak silnému byzantskému vlivu jako sousední [[Srbové]]. O to větší zájem jevila o jejich území od 8. století [[franská říše]]. Pod její svrchovanost se v [[9. století]] dočasně dostali vládcové Panonského i Dalmatského Chorvatska. Současně se Chorvaté prosazovali ve vlastní Dalmácii, kde řada měst uznala jejich nadvládu. O jadranské pobřeží a ostrovy měly zájem také [[Benátky]] a Byzanc.

[[Soubor:Oton Ivekovic, Krunidba kralja Tomislava.jpg|thumb|250px|left|Korunovace Tomislava I. Ottou Ivekovicem]]

 

V roce [[867]] se Basileovi podařilo osvobodit z arabského obležení významné přístavní město Ragusu ([[Dubrovnik]]) a poté zrestaurovat byzantské panství na jadranském pobřeží Balkánu, kde vzniklo [[thema]] Dalmácie. Podle císařova příkazu odváděla významná dalmatská města jako [[Split]], [[Trogir]] nebo [[Zadar]], který byl střediskem thematu, poplatky chorvatskému panovníkovi. Šlo zřejmě o ''tributum pacis'' – poplatek za svobodnou plavbu byzantských lodí po Jadranu.