Pozorování: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 8 lety
m
typo
m (gramatika)
m (typo)
{{Neověřeno}}
'''Pozorování''' (cizím slovem '''observace''') rozdělujeme na běžné lidské pozorování a z hlediska [[věda|vědy]] pak na [[vědec]]ké pozorování. Zde se budeme zabývat právě vědeckým pozorovánípozorováním.
 
Vědeckému pozorování mnozí připisují váhu základní [[Vědecká metoda|vědecké metody]]. A. J. Bachrach popisuje vědecké pozorování takto:
 
„Základní vědeckou metodou je pozorování a všechen výzkum začíná s ní. Výzkumník pozoruje [[událost]]i, formuluje některé možné ideje o nich a testuje jejich přesnost. Toto jsou hlavní prvky výzkumu: pozorování, [[hypotéza]], [[experiment]] a [[verifikace]].“
Na rozdíl od běžného pozorování je vědecké pozorování činnost záměrná (systematické pozorování). Záměrností je zde myšleno, že je vytýčen cíl pozorování. Dále se jedná o plánovité sledování jevu, což znamená, že je předem stanoveno, kolik pozorování se uskuteční a případně jsou stanoveny další podmínky pozorování (jako je doba, po kterou pozorování bude probíhat apod.). To jsou jen základní odlišnosti od každodenní [[observace]].
 
Svou podstatou, tedy díky tomu, že je vědecké pozorování je záměrné a zaměřené, dává pozorování důkaz o určité části reality. Pozorování se oprošťuje od složité struktury [[vztah]]ů, v nichž pozorovaný [[jev]] existuje, ale sleduje jen to, co je jako cíl určeno pozorování.
 
Cílem pozorování jsou [[jev]]y a [[vztah]]y, které jsou identifikované a definované.
 
Aby se jednalo o vědecké pozorování, musí pozorování splňovat nároky na systematičnost. Vědecké pozorování si pochopitelně tak, jako běžné, musí všímat i jevů, na něž není bezprostředně zaměřená pozornost, a které se mohou vyskytovat jako jevy doprovodné. Také tyto je nutno zaznamenat. Pozorování je zaměřeno především na pravidelnost výskytu určitého jevu, na jeho kvantitativní i kvalitativní stránky.
 
Pozorování může být prováděno [[smysl]]ovými orgány, nebo pomocí [[přístroj]]ů. V případě pozorování pomocí přístrojů stojí [[filosofie vědy]] před závažnými problémy poukazujícími na to, jak jsme ve světě. Přístroje nám umožňují vnímat i takové jevy, které bychom nebyli schopni prostřednictvím svých smyslů vnímat. Na druhou stranu přístroje neumožňují sledovat jevy jiným způsobem, než takovým, jak jsou určeny a vyrobeny, a tím dochází při jejich používání k stejným nebo obdobným závěrům.
 
Problémem sledování jevů pomocí [[přístroj]]ů, je způsob zprostředkování reality přístroji. Přístroje mohou realitu vylepšovat i zkreslovat, aniž bychom měli možnost jakkoli se o tom dovědět. Zprostředkování je také ztrátou bezprostřednosti, protože realitu zaznamenává přístroj. [[Pozorovatel]] má styk už jen s daty o realitě, nikoli s ní samotnou. To, co se nazývá empirickými fakty, se tak vícenásobně převádí. [[empirie|Empirická]] fakta jsou přenosem objektivní reality vnějšího světa, přístrojově zaznamenaná fakta jsou pak, oproti tomu, pouze [[data]]. Dnes mají data o realitě většinou podobu kvantifikovaných (většinou [[statistika|statistických]]) údajů, snímku, atd. Zpracování dat probíhá prostřednictvím [[počítač]]ů a bezprostřední pozorování je dnes téměř vytlačeno interpretací faktů [[počítač]]i.
 
== Související články ==
554

editací