Valjevo: Porovnání verzí

Nepříliš slibný rozvoj Valjeva utnula nová válka, která se mezi Tureckem a Habsburskou monarchií rozhořela v roce [[1737]] a trvala dva roky. [[Bělehradský mír]], který stanovil nové linie mezi Osmanskou říší a Rakouskem, znamenal konec nadvlády [[Vídeň|Vídně]] nad alespoň malou částí Srbska – byly tak víceméně obnoveny hranice z roku [[1699]]. Znovu tak pokračovaly společenské přeměny běžné v osmanských městech, které byly násilně přerušené rakouským vpádem. V roce [[1741]] mělo Valjevo celkem 550 obyvatel; 80 muslimských a 11 křesťanských rodin. O více než 40 let později, v roce [[1784]] žilo ve městě téměř pětkrát více obyvatel; ve 400 muslimy a 50 křesťany obývaných domech celkem 2300 lidí. Tehdejší dokumenty dokládají, že se město rozkládalo na obou březích řeky v rozmezí dnešního centra města, převažovalo osídlení na levém břehu Kolubary (kde se dnes nachází střed moderního města). Z této doby - konce 18. století - pochází také v současné době nejstarší dochovaná stavba na území Valjeva, kterou je [[Muselimov konak]], dnes muzeum věnované [[První srbské povstání|prvnímu srbskému povstání]].▼