Marguerite Duras: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41:
Střední školu navštěvovala autorka v místě svého rodiště, nynějším [[Saigon]]u a středoškolská studia dokončila ve Franci v Auteil. Po skončení střední školy se zapsala ke studiu práv a politologie na vysoké škole v Paříži. Po ukončení studia a obdržení diplomu z politické ekonomie byla od léta r. 1938 do jara r. 1940 zaměstnána jako sekretářka na ministerstvu kolonií. Krátce byla též zaměstnána v jednom pařížském nakladatelství. V r. 1936 se seznámila s Robertem Antelmem, za kterého se v r. 1939 vdala.
 
Za druhé světové války se ona i její muž zapojili do sítě protifašistického odboje, kterou řídil [[François Mitterrand]] (alias Morland), pozdější francouzský prezident. V r. 1944 byla jejich skupina prozrazena, její muž byl zatčen Gestapem a vězněn v koncentračních táborech. Jí se podařilo uniknout a čekání na jeho návrat pak popsala v deníku '''''Bolest''''' (La Douleur) [[1985]]. Po válce, na podzim r. 1945, se stala členkou komunistické strany, ze které ale v polovině 50. let vystoupila. Její politické názory, kromě protiválečných témat, se v její umělecké tvorbě neodrážely, vyjadřovala je více v četných článcích a rozhovorech pro tisk a také svou angažovaností proti válce v Alžíru, nebo při květnových událostech r. 1968 v Paříži.
 
V r. 1947 se s manželem rozvedli a na dalších téměř deset let se stal jejím životním druhem přítel jejího bývalého muže Dionys Mascolo. Všichni tři se však i nadále stýkali a zůstali přáteli. Dionys Mascolo se stal i otcem autorčina jediného syna Jeana Mascola (nar.1947). Autorčiny vztahy k mužům jsou do značné míry totožné s milostnými pouty z jejích próz, her a scénářů. Jde vesměs o vztahy napjaté, vibrující, v nichž žena zůstává spíš nejistou milenkou než vždy dosažitelnou manželkou.