Znělost: Porovnání verzí

Přidáno 78 bajtů ,  před 10 lety
propojení se článkem Asimilace (lingvistika)
m (typo)
(propojení se článkem Asimilace (lingvistika))
Nejčastěji je znělost rozlišovacím fonologickým znakem u [[souhláska|souhlásek]], [[samohláska|samohlásky]] jsou ve většině jazyků (včetně [[čeština|češtiny]]) pouze znělé – jen náhodně se mohou vlivem souhláskového okolí vyslovovat nezněle (např. ''i'' ve slově ''architektura''), což není považováno za samostatný [[foném]]. Neznělé samohlásky se vyskytují jen v některých jazycích (např. v [[japonština|japonštině]]).
 
== Asimilace znělosti ==
{{Hlavní článek|Asimilace (lingvistika)}}
Výslovnost hlásek, obvykle souhlásek, se může přizpůsobovat jejich okolí. Pro usnadnění artikulace se celá skupina může vyslovovat buď jako znělá, nebo jako neznělá. Toto přizpůsobení se nazývá '''[[asimilace (lingvistika)|asimilace]]''' nebo '''spodoba''' znělosti. V češtině se jedná o charakteristický rys výslovnosti tzv. pravých souhlásek .
 
V zásadě existují 2dva typy asimilace znělosti:
* '''regresivní asimilace''' – znělost celé skupiny se řídí podle poslední hlásky, např. vlé'''zt''' {{IPA|[vlɛː'''st''']}} – podle koncového {{IPA|/t/}} celá skupina {{IPA|/zt/}} vyslovena nezněle;
* '''progresivní asimilace''' – znělost celé skupiny se řídí podle první hlásky, např. '''př'''ijít {{IPA|['''pr̝°'''ɪjiːt]}} – podle počátečního {{IPA|/p/}} celá skupina {{IPA|/pr̝/}} vyslovena nezněle.
 
== Související články ==
* [[Asimilace znělosti]]
{{IPA3}}
* [[Fonologie češtiny]]
* [[České souhlásky]]
 
{{IPA3}}
 
{{Pahýl - lingvistika}}
730

editací