Mešita al-Aksá: Porovnání verzí

{{upravit - náboženství}}

'''Mešitou Al-Aksá''' („Nejvzdálenější mešita“) ({{Vjazyce|ar}}: المسجد الأقصى) se obvykle míní jižní samostatná [[mešita]], která je součástí [[Náboženství|náboženských]] budov v [[Jeruzalém]]ě, známých pro [[Arab]]y a [[muslim]]y jako '''Al-Haram al-Qudsi aš-Šarif''' (Vznešená svatyně), ačkoli celá oblast Vznešené svatyně je podle [[islám]]ského zákona považována za mešitu Al-Aksá. Pro [[Židé|židy]] a [[křesťan]]y je pak známá jako '''Har ha-Bajit''' ([[Chrámová hora]]). Nachází se ve [[východní Jeruzalém|východním Jeruzalémě]], který obsadil [[Izrael]] v roce [[1967]], ale je stále prohlášena za hlavní město budoucího státu [[Palestina]]. Jako náboženská stavba může pojmout asi 5000 uctívajících, celá oblast Al-Aksá pak poslouží až stovkám tisíc. Vláda Izraele udělila tomuto místu vlastní samosprávu reprezentovanou muslimským koncilem [[Waqf]]. Od začátku [[Druhá intifáda|Al-Aksá Intifáda]] v roce [[2000]] mají ne-muslimové do oblasti omezený vstup.

Samotná budova mešity Al-Aksá se nazývá ''Džami al-Masdžid al-Aqsa nebo al-Masdžid al-Qibli''. Termín ''al-Masdžid Al-Aqsa'' je hlavní a nejstarší jméno pro oblast; název ''al-Haram al-Qudsi aš-Šarif'' získala až později od [[Mamlúci|Mamluků]].