Verze z 10. 1. 2012, 18:26 editovat Onda22 (diskuse \| příspěvky) 134 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 1. 2012, 18:28 editovat zrušit editaci Onda22 (diskuse \| příspěvky) 134 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:IBM 701console.jpg\|thumb\|Čelní panel počítače [[IBM 701]] představený v roce 1952. Světla ve středu zobrazují obsah jednotlivých registrů. Čítač instrukcí je v levém dolním rohu.]] '''Čítač instrukcí''' (anglicky ''Program Counter'' - PC) nebo také '''instrukční [[Ukazatel (informatika)\|ukazatel]]''' (anglicky ''Instruction Pointer'' – IP) je speciální [[Registr procesoru\|registr]] v [[procesor]]u, jehož účelem je adresovat [[strojový kód\|instrukce strojového kódu]] v [[operační paměť\|operační paměti]] [[počítač]]e. Strojový kód se vykonává (až na výjimky) sekvenčně, a tak po načtení strojové instrukce z paměti z adresy dané tímto registrem se hodnota registru zvýší o velikost instrukce (včetně [[Operand\|operandů]]) a hodnota adresy v registru ukazuje na následující instrukci. Ve většině procesorů se čítač instrukcí zvýší automaticky po načtení programu instrukcí. K postupnému volání z paměti slouží určité pokyny: ''skoky, volání podprogramu a návrat, přerušení sekvence zavedením nové hodnoty do čítače instrukcí''. Takový skok instrukcí umožňuje nové adrese, aby byla vybrána jako začátek další části toku instrukcí z paměti. Umožňují načíst (zapsat) nové hodnoty do registru čítače instrukcí.

Čítač instrukcí: Porovnání verzí