|
[[Soubor:Erb Přemyslovců.png|120px|thumb|right|[[Erb]] dynastie Přemyslovců]]
[[Přemyslovci]] vládli v [[Čechy|Čechách]], ke kterým byla později připojena [[Morava]], od [[9. století]] do roku [[1306]].
== Christianizace ==
[[Soubor:Svaty Vaclav a Svata Ludmila - glass window.jpg|right|thumb|170px|[[Svatý Václav]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmila]] v [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Olomouc)|kostele sv. Cyrila a Metoděje]]. Idealizované zobrazení, v době smrti Ludmily bylo Václavovi asi 14 let. Na štítu je zobrazena orlice, erb [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]].]]
Tak jako jinde v Evropě mělo také na utváření českého státu důležitý vliv křesťanství. Kronikář [[Kosmas]] spojil jeho příchod do Čech s pokřtěním knížete Bořivoje na Moravě. Dnes je však známo, že křesťanství se k nám šířilo už pár desítek let předtím z franské říše.
Všichni přemyslovští panovníci, Bořivojem počínaje, se stali křesťany. Křesťanství upevňovalo jejich postavení, nicméně christianizace společnosti, především na venkově postupovala pomalu a plné pokřestění obyvatel českých zemí přišlo až s tzv. [[druhá vlna christianizace|druhou vlnou christianizace]] ve 13. století.
Každý křesťanský stát a jeho panující rod získaly časem svého patrona, světce, k němu se velmoži i lid obraceli v těžkých chvílích o pomoc. Tito „nebeští“ ochránci pocházeli často z vládnoucí dynastie. Patrony českého státu a dynastie Přemyslovců se stali [[Svatý Václav|sv. Václav]] a jeho babička sv. Ludmila.
První křesťanské kostely byly vybudovány koncem [[9. století]] na knížecích sídlech (Levý Hradec, Pražský hrad). Mnoho kostelů nechal později vystavět na nově zakládaných správcovských hradech Boleslav I., kde hrály důležitou roli nejen v církevní, ale i světské správě. Od 11. století se stavěly [[rotunda|rotundy]] a [[Bazilika|baziliky]] v [[Románský sloh|románském slohu]].
Jako druhá křesťanská stavba vznikla na Pražském hradě [[Bazilika svatého Jiří|bazilika sv. Jiří]] (vystavěna za vlády [[Vratislav I.|Vratislava I.]]), dočasně se stala hlavním kostelem knížecího paláce i celých Čech. Zanedlouho zde nechal kníže Václav vystavět ještě rotundu [[Sv. Vít|sv. Víta]], do níž uložil ostatky tohoto světce, které získal darem od východofranského krále [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha Ptáčníka]]. Mezi nejznámější dochované románské objekty v [[Česko|Česku]] patří rotunda sv. Jiří na hoře Řípu nebo rotunda [[sv. Martina]] na [[Vyšehrad]]ě.
== [[Pražské biskupství]] ==
| 