Bohuslav Vrbenský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox politik, přidány zdroje ohledně mandátů v čs.parlamentu a vývoj politické aktivity, členství ve vládách |
|||
Řádek 36:
== Biografie ==
Studoval na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|české lékařské fakultě]] v [[Praha|Praze]]. V letech [[1904]]-[[1906]] působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Před [[První světová válka|první světovou válkou]] patřil k představitelům českého [[Anarchokomunismus|anarchisticko-komunistického]] hnutí a byl jedním ze zakladatelům [[Federace českých anarchistů]]. V letech [[1914]]-[[1917]] byl internován rakouskými úřady.<ref name="Libri">{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století
| vydavatel = Libri
Řádek 53:
| datum přístupu = 2011-11-15}}</ref> Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.
V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odluku [[Církev|církve]] od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.<ref
Zastával i četné vládní posty. V letech [[1918]]-[[1919]] působil jako [[Ministr výživy lidu Československa|ministr výživy lidu]] ve [[Vláda Karla Kramáře|vládě Karla Kramáře]], v roce [[1920]] byl [[Ministr veřejných prací Československa|ministrem veřejných prací]] v [[Druhá vláda Vlastimila Tusara|druhé vládě Vlastimila Tusara]] a v letech [[1921]]-[[1922]] zastával post [[Ministr zdravotnictví Československa|ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy]] ve [[Vláda Edvarda Beneše|vládě Edvarda Beneše]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 73 ⟶ 65:
}}</ref> Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepce [[Státní zdravotní ústav|Státního zdravotního ústavu Republiky československé]].
Roku [[1923]] společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci proti zákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními [[3. březen|3. března]] téhož roku ze strany vyloučen.<ref name="Libri"/> Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku [[1923]] [[Otilie Podzimková]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| url = http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/rejstrik/jmenny/pe.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-11-15}}</ref> V letech [[1923]]-[[1925]] se stal předsedou nově vzniklé [[Neodvislá socialistická strana dělnická|Neodvislé socialistické strany dělnické]], která byla založena bývalými anarchisty. V roce [[1925]] vstoupili její členové do [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref
V letech [[1934]]-[[1939]] zastával funkci předsedy [[Svaz přátel Sovětského svazu|Svazu přátel SSSR]], v letech [[1938]]-[[1939]] byl náměstkem [[Seznam představitelů Prahy|pražského primátora]] [[Petr Zenkl|Petra Zenkla]]. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval do [[Sovětský svaz|SSSR]], kde začala jeho úzká spolupráce s [[Klement Gottwald|Gottwaldovou]] skupinou. Od ledna [[1942]] působil jako člen exilové [[Státní rada Československá |Státní rady československé]] v [[Londýn]]ě a delegát [[Český červený kříž|Československého červeného kříže]] v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.<ref
== Odkazy ==
| |||