Svobodné město Krakov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Polská historická území za použití HotCat |
rozšíření dle EN a PL wiki |
||
Řádek 52:
'''Svobodné město Krakov''', někdy i '''Republika krakovská ''' jsou názvy malého státního útvaru, který vznikl v roce [[1815]] pod patronátem Rakouska, Pruska a Ruska. Zahrnoval město [[Krakov]] s okolím v rozloze asi 1200 km² a s 95 až 146 tisíci obyvateli. Zpočátku liberální republika, od roku 1833 spíše [[protektorát]] až v roce 1846 byl městský stát po nezdařeném povstání anektován Rakouskem.
Svobodné město formálně vzniklo 3. května 1815 rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], jako pozůstatek [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]] a stalo se centem kulturních a politických aktivit rozděleného Polska, mimo jiné i díky [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzitě]], která přijímala studenty ze všech tří částí rozděleného Polska.
Státeček se rozkládal kolem města Krakova, přičemž zahrnoval i města [[Chrzanów]], [[Trzebinia]] a [[Nowa Góra]] a 224 vesnic. Území mělo hranice s [[Ruské impérium|Ruským impériem]], [[Pruské království|Pruským královstvím]] a [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]], přičemž tyto tři státy vykonávaly kontrolu nad jeho politikou. Ústava z roku 1815 zaručovala státečku značnou autonomii a definovala jej jako [[Republika|republiku]].
Šlo o první republiku v dějinách Polska. Zákonodárnou moc měl parlament (''Izba Reprezentantów''), moc výkonou měl Senát. Parlament byl volen, přičemž aktivní volební právo měli osoby platící nejméně 50 zlatých domovní daně, duchovní, učitelé, svobodná povolání, bohatší kupci a zemědělci. Kandidovat směla jen osoba, která absolvovala polskou univerzitu. Parlament měl původně 41 členů, z toho 26 bylo voleno přímou volbou, po 3 jmenovala univerzita, krakovská [[kapitula]] a Senát, šest míst bylo soudců. Senát měl funkci vlády a měl zpočátku 12 členů a předsedu, kteří byli v počtu osmi voleni parlamentem a po dvou jmenovala kapitula a univerzita. Předseda Senátu byl jmenován ochrannými mocnostmi. Po nezdařeném povstání byla přijata v roce 1833 nová ústava, která snížila počet poslanců na 30, senátorů na 8 a omezila autonomii země. Státeček neměl právo na armádu a na vlastní politiku, takže jeho zahraniční zájmy zastupovaly "ochranné mocnosti". Zpočátku disponoval vlastní policií, ale od roku 1836 zde působila rakouská policie. Zákony byly založeny na [[Napoleonův občanský zákoník|Napoleonově občanském zákoníku]] a na francouzském obchodním a trestním právu. Soudci byli jmenováni parlamentem a odvolacím soudem byla právnická fakulta univerzity.
Do roku 1835 se zde platilo polským zlotým, poté byla ražena vlastní měna krakovský zlotý. Svobodné město bylo bezcelní zónou a byly zde velice nízké daně, takže ve městě vzkvétal obchod a podnikání.Jeho bouřlivý hospodářský rozkvět je příkladem [[Laissez faire]], když například počet obyvatel stoupl z 95 tisíc v roce 1815 na 146 tisíc v roce 1843. Pruští tkalci například používali svobodné město jako cestu k pašování neprocleného textilu.
Během polského povstání proti Rusku v roce 1830 bylo město použito k pašování zbraní povstalcům, což vedlo k zpřísnění dohledu ochranným mocností nad městem a změně ústavy. V roce 1835 mocnosti uzavřeli tajnou smlouvu, že v případě dalšího polského povstání má Rakousko právo obsadit a [[Anexe|anektovat]] Krakov. V letech 1836 až 1841 byl státeček vojensky obsazen Rakouskem. V roce 1846 vypuklo takzvané krakovské povstání, které však bylo rychle potlačeno a Svobodné město Krakov bylo připojeno k Rakouskému císařství jako [[Velkovévodství Krakovské]].
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
| |||