|
[[File:Kraus plaque Pardubice.jpg|thumb|Pamětní deska na domě č.p. 62 v Pardubicích]]
V roce 1912 otevřel ve svém domě č.p. 62 "Na Staré poště" ''Lidovou hvězdárnu'', což byla první lidová hvězdárna v Čechách. Hvězdárna byla vybavena [[refraktor]]em Merz 160/1790, který byl vyroben firmou G. & nbsp;& S. Merz v [[Mnichov]]ě. Dalekohled byl umístěn na paralaktické montáži a na terase domu. K dalšímu vybavení hvězdárny patril Zeissův protuberační spektroskop, hranolový průchodový stroj (pasážník), astronomické hodiny s kompenzovaným vteřinovým kyvadlem. Asistentkou hvězdárny byla slečna Gabrielová.
Hvězdárna měla několikerý účel:
* Prvním účelem byla popularizace astronomie. Vstup do hvězdárny byl zdarma a baron Kraus ochotně podával výklad každému, kdo projevil zájem. Vydal popularizační brožurky, které rozdával rovněž zdarma. Dále nakupoval knihy o astronomii, nechával je vázat a ty rozdával vážnějším zájemcům.
* Od roku 1913 se věnoval systematicky pozorováním [[Slunce]] (statistika [[Sluneční skvrna|slunečních skvrn]] a [[Protuberance|protuberancí]]).<ref group="p">Tyto záznamy jsou dnes uloženy v archivu [[Hvězdárna barona Artura Krause|Hvězdárny barona Artura Krause]] v Pardubicích</ref>
* Hvězdárna plnila díky vlastnímu pasážníku časovou službu před nástupem radiového časového signálu.
* Byly zde zaznamenávány nejrůznjší astronomické jevy (průlety [[Meteor (jev)|meteorů]], [[zatmění Slunce]]), meteorologické a atmosferické jevy (polární záře <ref>{{Citace periodika | titul = Severní záře | periodikum = Národní politika | rok = 1926 | měsíc = 10 | den = 25 | ročník = 44 | číslo = 293 | strany = 3-4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6783040 | issn = 1802-5110}}</ref>, měsíční duha) a jiné jevy (zemětřesení 8. října 1927 <ref>{{Citace periodika | titul = Zpráva Lidové hvězdárny v Pardubicích o zemětřesení 8. října 1927 | periodikum = Národní politika | rok = 1927 | měsíc = 10 | den = 15 | ročník = 45 | číslo = 284 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6852609}}</ref>). Hvězdárna měla až 1 400 dopisovatelů a v případě mimořádných jevů uveřejňovala inzeráty v ''Národní politice'', kde žádala svědky těchto jevů o zprávy a informace. například ve své zprávě ze dne 29. prosince 1922 o velkých slunečních skvrnách žádá hvězdárna o sdělení, zda došlo k poruchám telegrafu nebo telefonu a lékaře žádá o svědectví, zda nedošlo ke zhoršení stavu jejich pacientů s nemocemi nervovými, srdečními či ledvinovými <ref>{{Citace periodika | titul = Velké sluneční skvrny | periodikum = Národní politika | rok = 1922 | měsíc = 12 | den = 29 | ročník = 40 | číslo = 355 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17760219}}</ref>. ▼* Byly zde zaznamenávány nejrůznjší astronomické (průlety [[Meteor (jev)|meteorů]], [[zatmění Slunce]]), meteorologické a atmosferické (polární záře <ref>{{Citace periodika
▲ | titul = Severní záře | periodikum = Národní politika | rok = 1926 | měsíc = 10 | den = 25 | ročník = 44 | číslo = 293 | strany = 3-4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6783040 | issn = 1802-5110}}</ref>, měsíční duha) a jiné jevy (zemětřesení 8. října 1927 <ref>{{Citace periodika | titul = Zpráva Lidové hvězdárny v Pardubicích o zemětřesení 8. října 1927 | periodikum = Národní politika | rok = 1927 | měsíc = 10 | den = 15 | ročník = 45 | číslo = 284 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6852609}}</ref>). Hvězdárna měla až 1 400 dopisovatelů a v případě mimořádných jevů uveřejňovala inzeráty v ''Národní politice'', kde žádala svědky těchto jevů o zprávy a informace. například ve své zprávě ze dne 29. prosince 1922 o velkých slunečních skvrnách žádá hvězdárna o sdělení, zda došlo k poruchám telegrafu nebo telefonu a lékaře žádá o svědectví, zda nedošlo ke zhoršení stavu jejich pacientů s nemocemi nervovými, srdečními či ledvinovými <ref>{{Citace periodika | titul = Velké sluneční skvrny | periodikum = Národní politika | rok = 1922 | měsíc = 12 | den = 29 | ročník = 40 | číslo = 355 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17760219}}</ref>.
Přibližně v letech 1914-1915 si baron Kraus začal dopisovat s pražskými kolegy, kteří usilovali o založení [[Česká astronomická společnost|České astronomické společnosti]]. V době války ale členové pražského ''Astronomického kroužku'' spolupracovali s [[Maffie|Maffií]] a jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C. a k. místodržitelství ze dne 21. září 1917. O úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Landová-Štychová | jméno = Luisa | odkaz na autora = Luisa Landová-Štychová | titul = K historii vzniku Československé astronomické společnosti a Lidové hvězdárny Štefánikovy v Praze | sestavitel = Josef Klepešta | sborník = Třicetkrát kolem slunce | vydavatel = Československá společnost astronomická | odkaz na vydavatele = Česká astronomická společnost | místo = Praha | rok vydání = 1947 | strany = 39-45}}</ref>.
Po Krausově smrti nabídla rodina lidovou hvězdárnu městu Pardubice. To ale nabídku odmítlo. Vybavení hvězdárny pak v roce 1931 získala [[Česká astronomická společnost]].
Dalekohled Merz byl umístěn v západní kopuli Štefánikovy lidové hvězdárny v Praze na Petříně. Na jaře 1960 byl dalekohled zapůjčen do [[Úpická hvězdárna|hvězdárny v Úpici]]., později byl převeden do majetku této hvězdárny.<ref>[http://www.cbks.cz/2008/referaty/70.pdf Objektiv Merz 160/1790 refraktoru Hvězdárny v Úpici]</ref>
=== Ocenění díla ===
| 