Frederik I. Švédský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
tabulka |
|||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
| jméno =Frederik I. Švédský
| titul =král švédský
| obrázek =[[Soubor:Fredrik av Hessen.jpg|200px]]
| popisek =
| vláda =[[1720]] - [[1751]]
| korunovace =3. květen 1720
| celé jméno =
| tituly =
| předchůdce =[[Ulrika Eleonora Švédská]]
| následník =[[Adolf I. Fridrich]]
| partner1 =I. [[Luisa Dorotea Pruská]]
| partner2 =II. [[Ulrika Eleonora Švédská]]
| potomstvo =
| rod =[[Hessenští]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Karel Hessensko-Kasselský]]
| matka =Marie Amálie Kuronská
| narozen =[[28. duben|28. dubna]] [[1676]],
| místo narození =[[Kassel]]
| úmrtí =[[25. březen|25. března]] [[1751]] (74 let)
| místo úmrtí =[[Stockholm]]
| místo pochování =[[Kostel Riddarholmen]]
|}}
'''Frederik I. Švédský''', také Fridrich I. Hessensko-Kasselský ([[švédština|švédsky]] ''Fredrik I'', [[němčina|německy]] ''Friedrich I''); [[28. duben|28. dubna]] [[1676]], [[Kassel]] - [[25. březen|25. března]] [[1751]], [[Stockholm]] byl [[Seznam švédských panovníků|švédský král]] v letech [[1720]] — [[1751]] a landkrabě [[Hessenští|
== Biografie ==
Řádek 10 ⟶ 34:
Záhy po započetí [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] ([[1701]]) byl Fridrich svým otcem vyslán v čele pomocného sboru do Nizozemí, kde se až do uzavření [[Utrechtský mír|Utrechtského míru]] v roce [[1713]] účastnil bojů na straně koalice.
V roce [[1710]] započal Fridrich jednání o novém sňatku, a sice se sestrou [[Seznam švédských panovníků|švédského krále]] [[Karel
V roce [[1716]] se Fridrich účastnil tažení do [[Norsko|Norska]], kde utrpěl vážné zranění. V tomtéž roce byl ustanoven hlavním velitelem švédských vojsk a v roce [[1718]] se účastnil tažení, v němž Karel XII. padl. Po této neočekávané králově smrti, aby zajistil své manželce trůn, přikázal uvěznit ''Georga Heinricha von Görtze'', který byl vůdčí osobností strany podporující nároky vévody [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Каrla Fridrich Holštýnsko-Gottorpského]], jejího synovce, syna starší Ulričiny sestry [[Hedvika Žofie Švédská|Hedviky Žofie]].
Řádek 16 ⟶ 40:
Když ''Riksdag'' v roce [[1719]] potvrdil volbu Ulriky Eleonory královnou, přála si učinit svého manžela spoluvládcem, ten však se nehodlal spokojit s tímto postavením. Bezmezná oddanost královny svému manželovi mu dovolila mít silný vliv na vládu. Titul hlavního velitele, dříve pouze čestný, mu dál možnost reálně ovlivňovat vojenské otázky. Stál za rozhodnutím odstoupit [[Brémy]] a [[Verdun]] [[Hannoverské království|Hannoveru]] a část [[Pomořansko|Pomořanska]] ve prospěch [[Prusko|Pruska]], aby je přitáhl spolu s [[Anglie|Anglií]] na svou stranu proti [[Rusko|Rusku]].
===Švédský král===
Jeho vliv a nerozhodnost královny vedly k tomu, že Riksdag přistoupil na plán Ulriky Eleonory vzdát se trůnu ve prospěch Fridrichův. [[24. březen|24. března]] roku [[1720]] byl zvolen králem pod jménem '''Frederik I.''' a [[3. květen|3. května]] téhož roku byl ve Stockholmu [[korunovace|korunován]]. Jeho instalace na trůn však znamenala další omezení královské moci.
Řádek 38 ⟶ 63:
{{Švédský panovník|funkce=Švédský král|jmeno=Frederik I. Švédský|pred=[[Ulrika Eleonora Švédská]]|po=[[Adolf I. Fridrich]]|kdy=[[1720]] - [[1751]]|soubor=Sweden-lesser-coa.png}}
{{Panovník|co=[[Seznam finských panovníků|Finský
| |||