Edelštejn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sneq (diskuse | příspěvky)
Přidán infobox
Sneq (diskuse | příspěvky)
Rozšíření (především část historie); připojení k portálu Slezsko
Řádek 12:
}}
 
'''Edelštejn''' byl slezský hrad, dnes zřícenina. Zříceniny hradu Edelštejna leží v okrese [[Jeseník]] poblíž města [[Zlaté Hory]]. Jedná se o jeden z největších slezských hradů, ze kterého však zůstaly do dnešního dne jen malé zbytky zdiva. Podle plánu hradu zakresleného v roce 1936 [[Herbert Weinelt|Herbertem Weineltem]] byly rozměry hradu 120 x 65 metrů a navíc byl obklopen kruhovými příkopy.
 
== Historie ==
Hrad patrně založil český panovník k ochraně blízkých zlatých dolů. Hrad se poprvé výslovně uvádí 2. září [[1281]], kdy ho drželi bratři Otta a Oldřich [[Páni z Linavy|z Linavy]]. Ti odsud podnikali loupežné výpravy do vratislavského biskupství, proto byli vyzvání [[Mikuláš I. Opavský|Mikulášem I. Opavským]] k vydání hradu. Mikulášův bratranec - vratislavský biskup Jindřich podnikl vůči Edelštejnu trestnou výpravu a hrad v dubnu [[1285]] dobyl. Poté dostal hrad do zástavy biskup jako náhradu škod způsobených předchozí posádkou hradu. Od roku [[1339]] byl hrad v majetku českého krále Jana Lucemburského, ale roku [[1361]] ho vrátil [[Karel IV.]] opavským knížatům. Roku [[1440]] měl Edelštejn v zástavě opolský kníže Bolek, o pět let později hrad vyhořel. Kníže Bolek ho však nechal opravit a v roce [[1465]] ho postoupil [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který z Edelštejna vytvořil husitskou oporu proti katolickému Slezsku. Hrad byl však roku [[1467]] dobyt a pobořen vojenskou výpravou [[Vratislav (město)|vratislavsk]]ého biskupa. Od té doby již nebyl obnoven.
 
V roce 1904 byla zřícenina odlesněna. Zároveň byla vybudována přístupová pěšina, kterou lemovaly lavičky.
== Archeologické nálezy ==
V roce [[1944]] našel učitel Schubert a skupina dalších lidí ze Zlatých Hor hřebíky, hroty šípů a kladiva pod kořeny vyvráceného buku. V roce [[1982]] nalezl Frobel zvířecí zuby a zbytky střepů, nejstarší z nich pocházely ze 13. století. Ty dnes můžete vidět v muzeu města [[Bietingeim]]
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Hubáček | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Hubáček | titul = Historické zajímavosti Zlatohorska | vydavatel = Klub přátel Zlatých hor | místo = Zlaté Hory | rok = 2001 | počet stran = 73 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Kouřil | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kouřil | příjmení2 = Prix | jméno2 = Dalibor | odkaz na autora2 = Dalibor Prix | příjmení3 = Wihoda | jméno3 = Martin | odkaz na autora3 = Martin Wihoda | titul = Hrady českého Slezska | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok = 2000 | počet stran = 645 | isbn = 80-86023-22-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Plaček | titul = Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 439 | isbn = 80-85983-08-7}}
 
 
==Externí odkazy==
Řádek 25 ⟶ 32:
{{Geo dms|50|14|11.62|N|s|17|22|54.84|E|v|scale:10000|region:CZ}}
 
{{Portály|Slezsko}}
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Olomouckém kraji]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Jeseník]]