Byzantská kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 56:
== Makedonská renesance ==
{{viz též|Makedonská renesance}}
Po definitivnímu návratu k uctívání obrazů v roce 843 a zastavení arabské invaze, došlo v Byzanci k politické stabilizaci, v jejímž důsledku došlo k vělkémuvelkému politickému i kulturnímu rozmachu říše, který trval do počátku 11.století. Podle tehdy vládnoucí dynastie bývá toto období nazýváno makedonskou renesancí.
 
Již v první polovině 9.století byly učiněny první pokusy o obnovu vysokého školství v Konstantinopoli. S podporovupodporou císaře [[Theofilos|Theofila]] začal v hlavním městě vyučovat vynikající vědec [[Leon Filosof]] (též Matematik). Později získal podporu strýce a spoluvládce císaře [[Michael III. Metystes|Michaela III.]] kaisara [[Bardas|Bardy]], který zřídil v císařském paláci Mangaura novou vysokou školu a svěřil mu její vedení. Vyučovala se zde filozofie, geometrie, astronomie a gramatika. Na této škole měl působit také pozdější konstantinopolský [[patriarcha]] [[Fotios]], jehož žákem byl [[Konstantin a Metoděj|Konstantin Filosof]], v českých dějinách známý jako jeden z moravských věrozvěstů.
 
Typickým rysem tehdejší byzantské vzdělanosti byl [[Encyklopedie|encyklopedismus]]. Vycházel z představy, že pro výkon intelektuálních povolání je nezbytné všeobecné vzdělání (řecky ''enkyklios paidea''). To bylo základem snah o pořízení souhrnu všeho dosavadního vědění a samozřejmě vedlo k oživení (renesanci) zájmu o antické písemnictví.