Ancien régime: Porovnání verzí

'''Ancient régime''' ([[Francouzština|fr.]] '''starý režim''') označuje [[Společnost|společenské]] a [[Politika|politické]] uspořádání ve [[Francie|Francii]] přibližně od [[15. století]] (případně až od vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] v [[17. století]], což závisí na tom, kde je hledán počátek [[Francouzský absolutismus|francouzského absolutismu]]) až do roku [[1789]]. V původním smyslu představuje 'ancient régime' všechny 'staré principy', které měly být odstraněny událostmi následujícími po roku [[1789]], tedy [[Velká francouzská revoluce|Velkou francouzskou revolucí]]. Byla to zejména [[Absolutistická monarchie|absolutistické monarchie]] (určitým symbolem moci panovníka se staly [[lettres de cachet]]) a vůbec zastaralý systém vztahů (někdy se v souvislosti s revolucí zmiňuje vítězství „[[Buržoazie|buržoazie]]“ nad „[[Feudalismus|feudalismem]]“), ovšem [[Alexis de Tocqueville]], který výraz 'ancient régime' zpopularizoval knihou ''[[Starý režim a revoluce]]'', tvrdil, že 'revoluce vlastně pouze nahradila panovníka, jinak zbytek režimu zůstal při starém'.<ref>[http://www.jenknihy.cz/dejiny-sveta-v-obrazech/ Dějiny světa v obrazech], Andrew Heritage a Kolektiv, Knižní klub, Praha, 1995</ref> V průběhu času se pojem poněkud rozšířil a může označovat zřízenímocenský evropskýchřád a [[velmocstátní zřízení]]í [[Mocnost (politika)|silných]] evropských států, které vznikly v průběhu 17. a 18. století a (kromě Velkékonstitučních Britániemonarchií typu [[Britské impérium|Britského impéria]]) stály na [[Absolutní monarchie|absolutnínikým neomezené moci panovníka]], a kde také od konce 18. století docházelo (v souvislosti s francouzskými událostmi) k určitým politickým a společenským změnám.{{Zdroj?}} Vlivem [[Kolonialismus|kolonialismu]] a [[Imperialismus|imperialismu]] se částečně tento trend přenášel i na jiné kontinenty.<ref>[http://openlibrary.org/books/OL2447936M/Věk_starý_a_nový Věk starý a nový, dějiny, kultura, život Evropy v 17. a 18. století], Petr Křivský, Robert Kvaček, Aleš Skřivan, 1987</ref>