Verze z 3. 1. 2012, 16:44 editovat Meliska (diskuse \| příspěvky) 342 editací m drobná úprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 1. 2012, 20:59 editovat zrušit editaci 31.3.33.253 (diskuse) velka uprava Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Původ Tuchsů == === Jučiové, Tocharové a Kušáni === Zdroje v "[[Mahábhárata]]", uvádějí Tušary (nebo Tuchari, Tochari) jako kmen Mlekča (Mleccha).<ref> Ed Bolling a Negelein, 41.3.3.</ref> "Atharavaveda-[[Parišišta]]" spojuje Tušaře (Tochaře) se Šaky (Skyti), Javany, (Joni, Indo-Řekové) a Bahliky ([[Baktrijáni]]).<ref> Ed Bolling a Negelein, 41.3.3</ref><ref>Michael Witzel, AV-Par, 57.2.5, CF persica -9, 1980, s. 106.</ref><ref> Brahmánda Purana 27.46-48.</ref> Etnicita Turanie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků a turkických nomádů později v "Avesta" nazvaných Sairima, Saint a Dahi. Dahiové, známí jako (Dahae, Tocharové, Tuchsové, [[Digoři\|Dügeri]]) jsou uváděný Hérodotem, 5 až 7. století před jejich objevením se v "Avesta".<ref> Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83)</ref> [[Gnaeus Pompeius Trogus]] (1. století př.n.l.) ve svém "prologu", poznamenává, že Azové jsou vládci Tocharů, i když tento text je někdy přeložen jako "Asijský králové Tocharů".<ref> Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly , 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955).</ref> '''Tocharové''', pravděpodobně "horalové", ze slova "tau" - hora a "ar" - muž, lid, kmen, (jsou známý [[turkické národy \| turkickými]] názvy Tuhsi, [[Digoři\|Dügeri]]) se v Alanské konfederaci stali známí ze [[Strabon\|Strabovho]] (Στράβων; 64/63. př.n.l. - 24. n.l.) díla "Geografie" (dokončil ji v roce 23. n.l.), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny Subarů , Suvaro Bulgarskou konfederací a slovanskými Severi dobyly [[Baktrie\|Baktrii]].<ref> Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, ISBN 5-02-017901-9</ref><br /> Řádek 20: [[File:River-ili-3.jpg\|thumb\|260px\|Region dolního toku Ili ([[Ili\|Ila]]), jako dávna sidlište Tuchsů, Jagmaů a Čigilů]] V díle z 11. století n.l. pod názvem "Divân-ı Lügati't-Türk" (Arab.: ديوان لغات الترك), [[Mahmúd Kašgarský]] (Mahmud al-Kāshgharī) vzpomíná kmeny žijící podél řeky [[Ili\|Ila]], jako Jagma, '''Tuchsı''' a Čigil~~. Rovněž vzpomíná~~:<br /> {{Citát\|''Jagma, '''Tuchsı''', Kypčak, Jabaku, [[Tataři\|Tatar]], Kay, [[Čumulové\|Čumul]] a [[Oguzi\|Oguz]]'' v souladu jednoho s druhým kde "Kaijn-agažy" někteří řeknou "kadyng", a jiný "kajyng".<br ~~[[Mahmúd Kašgarský\|Kašgarský]] píše že ''~~/> "... tato země je hezčí (nahiyati-st bisyar-ni'mattar), nežli domovina Čigilů. Jejich bohatstvím jsou ovce, kozy a z nich vyrobené kožešiny. Žijí kočovným životem ve stanech, mají letní a zimní pastviny. Lazina (Az'ové?) a F.rachija (Tochar'ové?) jsou dvě plemena Tuchsů, které každé mají malé území z dvěma vesnicemi. Sujab a Biglilig, jsou velké vesnice, Hakanové (královo) jméno je "Jinal beg Tegin". V Urkatu, ve městě mezi dvěma vesnicemi Tuchsů, žije jen velmi málo lidí, ale město je krásné a domácí jsou bohatí".\|Mahmúd Kašgarský, "Divân-ı Lügati''t-Türk"\|\|500}} ==== Karlucké společenství ====

Tuchsové: Porovnání verzí