Ulrika Eleonora Švédská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: kat švédští králové
tabulka
Řádek 1:
{{Infobox panovnice
[[Soubor:UlricaEleanorQRSweden.jpg|220px|thumb|Ulrika Eleonora]]
| barva = orchid
| jméno = Ulrika Eleonora Švédská
| titul = královna švédská
| obrázek = [[Soubor:UlricaEleanorQRSweden.jpg|220px|thumb|Ulrika Eleonora200px]]
| popisek = Ulrika Eleonora na portrétu [[Georg Engelhard Schröder|Georga Engelharda Schrödera]].
| vláda = [[1718]] – [[1720]]
| korunovace = [[17. březen|17. března]] [[1719]]
| předchůdce = [[Karel XII.]]
| následník = [[Frederik I. Švédský]]
| rod = [[Wittelsbachové]]
| otec = [[Karel XI.]]
| matka = [[Ulrika Eleonora Dánská]]
| narození = [[23. leden|23. ledna]] [[1688]]
| místo narození = [[Stockholm]], [[Švédsko]]
| úmrtí = [[24. listopad|24. listopadu]] [[1741]]
| místo úmrtí = [[Stockholm]], [[Švédsko]]
| místo pochování = [[Kostel Riddarholmen]]
| podpis =
|}}
 
'''Ulrika Eleonora Švédská''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1688]], [[Stockholm]] - [[24. listopad|24. listopadu]] [[1741]] tamtéž) byla [[Seznam švédských králů|švédská královna]] v letech [[1718]] - [[1720]].
 
== Biografie ==
Ulrika Eleonora se narodila jako nejmladší ze sedmi dětí švédského krále [[Karel XI.|Karla XI.]] a jeho manželky, [[Dánsko|dánské princezny]] [[Ulrika Eleonora Dánská|Ulriky Eleonory]], po níž dostala jméno; čtyři její starší bratři však zemřeli již jako nemluvňata.

Po nečekané předčasné smrti svého bratra, krále [[Karel XII.|Karla XII.]], v roce [[1718]] se ucházela o následnictví trůnu proti svému synovci [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karlu Fridrichovi Holštýnsko-Gottorpskému]], jedinému synovi své starší sestry [[Hedvika Žofie Švédská|Hedviky Žofie]]. Diskuse na téma nástupnictví švédského trůnu skončily ve prospěch Ulriky Eleonory, jež byla v roce [[1719]] [[korunovace|korunována]] švédskou královnou. V roce [[1720]] [[abdikace|abdikovala]] ve prospěch svého manžela, [[Frederik I. Švédský|Frederika I.]], [[hesensko]]-[[Kassel|kasselského]] [[panovník|lankraběte]].
 
=== Mládí ===
Ulrika Eleonora byla po většinu svého života ve stínu ostatních, svého královského bratra i své půvabnější a nadanější starší sestry, jež byla neformální následnicí trůnu. V roce [[1700]] se měla provdat za [[Fridrich Vilém I.|Fridricha Viléma I. Pruského]], ale plán nebyl realizován. Po dobu nepřítomnosti Karla XII. za [[Severní válka|Severní války]] se princezna starala o svou panující babičku, královnu [[Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská|Hedviku Eleonoru]] a její starší sestra - princezna [[Hedvika Žofie Švédská|Hedvika Žofie]], vévodkyně Holstein-Gottorp, byla následnicí trůnu.
 
Postavení Ulriky Eleonory se zásadně změnilo, když v roce [[1708]] její starší sestra zemřela. Jejich bratr, král Karel XII., se odmítl oženit a Ulrika Eleonora tak zůstala jediným členem královského rodu ve Švédsku. Karel nicméně ustanovil svým následníkem tehdy osmiletého syna své starší sestry Hedviky Žofie, [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karla Fridricha]]. V roce [[1713]] se stala [[regent]]kou.
 
Po smrti babičky v roce [[1715]] se Ulrika Eleonora stala první dámou na královském dvoře; bylo to jedno z nejšťastnějších období jejího života. V tomtéž roce se i provdala. Do svého vyvoleného, [[Hesenští|hesenského landkraběte]] [[Frederik I. Švédský|Fridricha]], byla velmi zamilovaná, on jí ovšem chtěl využít jako prostředek ke získání vlády; začal vyvíjet úsilí o oficiální uznání své ženy za nástupkyni trůnu. Ve Švédsku se zformovaly dvě soupeřící strany - "hessenská" a "gottorpsská". Po dobu trvání manželství měl ovšem Fridrich řadu milenek a navíc oficiální [[metresa|metresu]] - ''Hedviku Taube'', s níž měl i tři nemanželské děti;. zZ manželství Ulriky Eleonory a Fridricha však žádní potomci nevzešli.
 
=== Panování a předání vlády ===
Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopad|30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala součástí hry o vládu. Rozhodovalo se, koho ustanovit za nástupce trůnu: zda Ulriku Eleonoru či jejího synovce Karla Fridricha - jeho matka Hedvika Žofie, starší dcera Karla XI., byla v té době již deset let po smrti. Karel Fridrich jako syn starší dcery Karla XI. byl v pořadí nástupnictví před Ulrikou Eleonorou, její jmenování regentkou i závěry [[parlament]]u se nicméně setkaly s velkým nadšením parlamentu, neboť přislíbila zrušení [[absolutní monarchie]]. Švédskou královnou byla tedy zvolena ona; [[korunovace|korunována]] byla [[17. březen|17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]].
 
Její krátká, něco málo přes rok trvající vláda byla slabá, závislá na aristokracii a především na jejím manželovi. [[21. leden|21. ledna]] roku [[1720]] odstoupila [[Pruské království|Prusku]] "na věky" za 2 miliony [[tolar]]ů [[Štětín]] včetně území mezi [[Odra|Odrou]] a [[Piana|Pianou]], ústím [[Świna|Świny]] a [[Dziwna|Dziwny]], [[Štětínský záliv|Štětínským zálivem]] a Odrou a ostrovy [[Wolin]] a [[Uznam]]. Nakonec ji vládychtivý manžel přiměl k [[abdikace|abdikaci]] ve svůj prospěch. Akt se uskutečnil [[29. únor|29. února]] roku [[1720]]. Součástí abdikačního protokolu byla i klauzule, podle níž se měla stát opět královnou, pokud by Frederik zemřel dříve než ona.
Řádek 95 ⟶ 117:
|- bgcolor="#FFFF00"
|colspan="9"|
'''Ulrika Eleonora švédská (1688-1741), ''švédská královna'''''
|}
 
Řádek 106 ⟶ 128:
 
{{Švédský panovník|funkce=Švédská královna|jmeno=Ulrika Eleonora|pred=[[Karel XII.]]|po=[[Frederik I. Švédský]]|kdy=[[1718]] - [[1720]]|soubor=Sweden-lesser-coa.png}}
{{Panovník|co=[[Seznam finských panovníků|Finská velkokněžnavelkovévodkyně]]|kdy=[[1718]] - [[1720]]|pred=[[Karel XII.]]|po=[[Frederik I. Švédský]]|soubor=Grand DuchyFlag of Finland Arms(bordered).svg|jmeno=Ulriika Eleonoora|barva=light blue}}
 
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam švédských královen|Švédská královna]]| před = [[Ulrika Eleonora Dánská]]|po=[[Luisa Ulrika Pruská]]|kdy=[[1720]] – [[1741]]}}
 
{{Švédští panovníci - Wittelsbachové}}
Řádek 112 ⟶ 137:
[[Kategorie:Wittelsbachové]]
[[Kategorie:Švédští králové]]
[[Kategorie:Švédské královny]]
[[Kategorie:Vládci Finska]]
[[Kategorie:Narození 1688]]