Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském: Porovnání verzí

Už za dob románského přemyslovského hradu byla na hradě královská kaple. Byl při ní odedávna sbor kněží, kteří byli většinou úředníky královské kanceláře. [[Václav II.]] přenesl 8. 1. 1295 k této kapli [[Kolegiátní kapitula v Mělníku|mělnickou kapitulu]]. Toto opatření trvalo však jen asi 5 let. Pak byl sice při kapli sbor kněží, jejichž představený se nazýval proboštem[[probošt]]em, avšak tento sbor ještě neměl statut kapituly. K jejímu zřízení dal souhlas pražský biskup [[Jan z Dražic|Jan IV.]] spolu se [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Svatovítskou kapitulou]] dne 22. 2. [[1339]]. [[Karel IV.]] píše ve svém vlastním životopise, že založil kapitulu u Všech svatých, aniž uvádí přesné datum. Bylo to nejspíš v první polovině roku 1339, ač se uvádí též datum 1. 12. 1340. Zakládací listinu potvrdil papež [[Benedikt XII.]] O sboru kanovníků se píše v kronikách až r. [[1343]].

V husitských dobách ztratila kapitula snad všechny své statky, a tím se stalo, že její kanonikáty i dignity spojovali kanovníci svatovítští se svými prebendami. Královská kaple, kterou Karel IV. zamýšlel vybudovat jako obdobu parížsképařížské [[Sainte Chapelle]], byla skoro zničena velkým požárem Malé Strany a Pražského hradu r. 1541. Řadu let ležela v troskách, až ji dala [[Alžběta Habsburská (1554-1592)|Alžbeta]], vdova po francouzském králi [[Karel IX.|Karlu IX.]], znovu postavit v podstatě v dnešní podobě. Pražský arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]] ji vysvetilvysvětil 20. 8. [[1580]]. Jeho nástupce [[Martin Medek z Mohelnice|Martin Medek]] do ní dne 29. 5. [[1588]] přenesl domnělé ostatky [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] a uložil je do oltáře, který byl zřízen uprostřed presbytáře. R. [[1768]] byl oltároltář přemístěn.

Kapitulu obnovil [[Ferdinand II.]] dne 20. 3. [[1623]] a v nové zakládací listině jí připsal vesnice [[Choteč (okres Praha-západ)|Choteč]] a [[Zbuzany]], které zůstaly v jejím majetku po několik století. ZrízenímZřízením Ústavu šlechtičen zanikl děkanův dům, který byl hned vedle kaple, kanovnická místa byla nadále spojována s kanonikáty (dignitami) svatovítskými. Statuta z 15. 7. [[1627]] se nezmiňují o tom, že kapitula je vyhrazena profesorům Karlovy university.

Vzhledem k malému výnosu majetku (kromekromě Chotče a Zbuzan sem patří ještě [[Všestudy (okres Mělník)|Všestudy]], Kyšice, pro děkana Chenicze a mluví se o budějovické dani) má kapitula v této době jen probošta, děkana a 2 kanovníky de numero participantium a pak kanovníky titulární.

Jeden z nejvýznamnejšíchnejvýznamnějších dignitářů byl [[Adam Ignác Mladota ze Solopysk]], který s dekanstvímděkanstvím u sv. Víta spojoval probošstvíproboštství u Všech svatých. Užíval zjednodušeného erbu, jak je patrné na tzv. Mladotově domedomě na Hradčanech (+† r. 1708). V r. 1775 byl děkanem významný reformátor školství [[Ferdinand Kindermann]], který se později stal litoměřickým biskupem. V důsledku toho jsou pak častěji jmenováni do kapituly knežíkněží se zásluhami o vyučování a vědy. Posledním kanovníkem svatovitskýmsvatovítským, který současně držel kanonikát u Všech svatých, byl Karel Fischer, profesor Nového zákona (+† r. 1833).

Držitelé kapitulních dignit u Všech svatých měli právo nosit [[pontifikálie]]<!-- které pontifikálie mohli nosit? všechny čtyři (http://www.iencyklopedie.cz/pontifikalni/) asi ne - jen mitru a berlu? -->: probošt je dostal od [[Klement X.|Klementa X.]] dne 11. 6. [[1673]], dekanděkan od [[Řehoř XVI.|Řehoře XVI.]] dne 17. 2. [[1843]].