Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m 1. června->1. červen
typo po "pontifikálie"; jaké pontifikálie směli užívat??, +Kryštůfek
Řádek 3:
== Dějiny kapituly ==
 
Už za dob románského přemyslovského hradu byla na hradě královská kaple. Byl při ní odedávna sbor kněží, kteří byli většinou úředníky královské kanceláře. [[Václav II.]] přenesl 8. 1. 1295 k této kapli [[Kolegiátní kapitula v Mělníku|mělnickou kapitulu]]. Toto opatření trvalo však jen asi 5 let. Pak byl sice při kapli sbor kněží, jejichž představený se nazýval proboštem[[probošt]]em, avšak tento sbor ještě neměl statut kapituly. K jejímu zřízení dal souhlas pražský biskup [[Jan z Dražic|Jan IV.]] spolu se [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Svatovítskou kapitulou]] dne 22. 2. [[1339]]. [[Karel IV.]] píše ve svém vlastním životopise, že založil kapitulu u Všech svatých, aniž uvádí přesné datum. Bylo to nejspíš v první polovině roku 1339, ač se uvádí též datum 1. 12. 1340. Zakládací listinu potvrdil papež [[Benedikt XII.]] O sboru kanovníků se píše v kronikách až r. [[1343]].
 
Pro vývoj kapituly je rozhodující rozhodnutí [[Karel IV.|Karla IV.]] z 30. 7. [[1366]], potvrzené papežem [[Urban V.|Urbanem V]] 15. 12. [[1367]], podle kterého kanonikáty u Všech svatých se obsazují Mistry Karlovy koleje - tedy profesory [[Univerzita Karlova|Karlovy university]].
Řádek 9:
Kapitula měla probošta, děkana a určitý počet kanovníků, který se během doby měnil. Z dignit měl probošt vždy čestné postavení v čele kapituly, děkan (kterého v prvních dobách kapitula volila) vedl hospodářské záležitosti, stanovil pořad bohoslužeb apod. [[Karel IV.]] určil, že kanovníci nemají mít mnoho liturgických funkcí, aby se mohli věnovat studiu a přednáškám.
 
V husitských dobách ztratila kapitula snad všechny své statky, a tím se stalo, že její kanonikáty i dignity spojovali kanovníci svatovítští se svými prebendami. Královská kaple, kterou Karel IV. zamýšlel vybudovat jako obdobu parížsképařížské [[Sainte Chapelle]], byla skoro zničena velkým požárem Malé Strany a Pražského hradu r. 1541. Řadu let ležela v troskách, až ji dala [[Alžběta Habsburská (1554-1592)|Alžbeta]], vdova po francouzském králi [[Karel IX.|Karlu IX.]], znovu postavit v podstatě v dnešní podobě. Pražský arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]] ji vysvetilvysvětil 20. 8. [[1580]]. Jeho nástupce [[Martin Medek z Mohelnice|Martin Medek]] do ní dne 29. 5. [[1588]] přenesl domnělé ostatky [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] a uložil je do oltáře, který byl zřízen uprostřed presbytáře. R. [[1768]] byl oltároltář přemístěn.
 
Kapitulu obnovil [[Ferdinand II.]] dne 20. 3. [[1623]] a v nové zakládací listině jí připsal vesnice [[Choteč (okres Praha-západ)|Choteč]] a [[Zbuzany]], které zůstaly v jejím majetku po několik století. ZrízenímZřízením Ústavu šlechtičen zanikl děkanův dům, který byl hned vedle kaple, kanovnická místa byla nadále spojována s kanonikáty (dignitami) svatovítskými. Statuta z 15. 7. [[1627]] se nezmiňují o tom, že kapitula je vyhrazena profesorům Karlovy university.
 
Vzhledem k malému výnosu majetku (kromekromě Chotče a Zbuzan sem patří ještě [[Všestudy (okres Mělník)|Všestudy]], Kyšice, pro děkana Chenicze a mluví se o budějovické dani) má kapitula v této době jen probošta, děkana a 2 kanovníky de numero participantium a pak kanovníky titulární.
 
Jeden z nejvýznamnejšíchnejvýznamnějších dignitářů byl [[Adam Ignác Mladota ze Solopysk]], který s dekanstvímděkanstvím u sv. Víta spojoval probošstvíproboštství u Všech svatých. Užíval zjednodušeného erbu, jak je patrné na tzv. Mladotově domedomě na Hradčanech (+ r. 1708). V r. 1775 byl děkanem významný reformátor školství [[Ferdinand Kindermann]], který se později stal litoměřickým biskupem. V důsledku toho jsou pak častěji jmenováni do kapituly knežíkněží se zásluhami o vyučování a vědy. Posledním kanovníkem svatovitskýmsvatovítským, který současně držel kanonikát u Všech svatých, byl Karel Fischer, profesor Nového zákona (+ r. 1833).
 
Držitelé kapitulních dignit u Všech svatých měli právo nosit [[pontifikálie]]<!-- které pontifikálie mohli nosit? všechny čtyři (http://www.iencyklopedie.cz/pontifikalni/) asi ne - jen mitru a berlu? -->: probošt je dostal od [[Klement X.|Klementa X.]] dne 11. 6. [[1673]], dekanděkan od [[Řehoř XVI.|Řehoře XVI.]] dne 17. 2. [[1843]].
 
Nekterí dignitáři přijímali opatskou benedikci. Od r. 1820 se jeví snaha zlepšit hospodařské postavení kapituly. Proto se neobsazovaly dignity a jejich výnos se úkládal. Dne 14. 3. [[1837]] [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand Dobrotivý]] vydal obnovenou zakládací listinu, kterou provedl výnos gubernia z 10. 2. [[1842]]. Ani v této listině však nejsou kanonikáty vyhrazeny profesorům. Tato listina upravuje hmotné poměry s odvoláním na výnos sstatku v Chotci a Zbuzanech. Už v r. [[1833]] měla kapitula značný výnos ve fundacích.
Řádek 31:
* [[Jan Adam Vratislav z Mitrovic]] (proboštem v letech [[1708]] až [[1719]])
* [[Jan Josef Vratislav z Mitrovic]] (proboštem v letech [[1719]] až [[1733]])
* [[František Xaver Kryštůfek]] (infulovaným proboštem, zemřel roku 1916)
* Msgre. prof. ThDr. Antonín Vřešťál ([[23. říjen|23. října]] [[1849]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1928]], kanovníkem od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1900]], [[děkan|děkanem]] od roku [[1918]])
* ThDr. Václav Bartůněk ([[26. červen|26. června]] [[1899]] – [[30. březen|30. března]] [[1985]])