Městské právo: Porovnání verzí

Na území českého přemyslovského státu ve [[13. století]] přišlo městské právo z německého prostředí a v rámci historického bádání tedy odpadá otázka formování městského práva a jeho vztah k raně středověkým útvarům městského či předměstského charakteru. Pro rozšiřování městských práv je typické vytváření okruhů jednotlivých právních souborů, tj. nově zakládané město přejímalo již hotový soubor práv jiného města a netvořilo si vlastní. Tyto okruhy byly ovlivněné i geograficky a na území českého státu se městské právo šířilo především ze [[Sasko|Saska]] a [[Slezsko|Slezska]] (severoněmecký právní okruh) a také z jihovýchodu, z [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Rakousko|Rakouska]] (jihoněmecký právní okruh). Některá západočeská města v čele s [[Cheb]]em např. převzala městské právo města [[Norimberk]]a. Výjimečně je prokázáno ovlivnění městského práva města [[Hodonín]]a uherským okruhem [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]], pravděpodobně pod vlivem královny [[Konstancie Uherská|Konstancie]], která při lokaci [[Hodonín]]a hrála důležitou roli. Vedle těchto okruhů německých práv se odvíjely i menší okruhy měst, které převzaly městská práva jiného českého města, ale i pro ta jako základ sloužila práva německá.

 

 

I když města přijala městské právo jiného města, docházelo postupem času k úpravám a doplnění, resp. k přikloněním se v některých prvcích právu jiného okruhu. Docházelo i v případě potřeby k vlastnímu dotváření práva a výjimečně i k přestoupení k jinému městskému právu (např. [[Kolín]]).