Bluetooth: Porovnání verzí

{{Main|Bluetooth stack|Protokoly Bluetooth protokoly}}

V roce 2001, pánové Jakobsson a Wetzel z [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratoří]] objevily chyby v Bluetooth párovacím protokolu a také poukázali na chyby v šifrovací schématu. V roce 2003 Ben a Adam Lauriovi z A.L. Digital zjistili závažné nedostatky ve špatné implementaci zabezpečení Bluetooth, které může vést k vyzrazení osobních údajů. Martin Herfurt z trifinite.group na výstavě [[CeBIT|CeBIT]] výstavě předvedl další experiment, který ukázal důležitost tohoto problému na světě. Pro tento experiment byl použit nový útok nazvaný [[Bluebugging|BlueBug]]. V roce 2004 se mezi mobilnímy telefony s [[Symbian OS|OS Symbian]] pomocí Bluetooth šířil první [[Počítačový virus|virus]]. Tento virus byl poprvé popsán v bezpečnostním softwaru firmy [[Kaspersky Lab|Kaspersky Lab]]. Virus vyžaduje, aby uživatelé potvrdili instalaci neznámého softwaresoftwaru dříve, než se může dále rozšířit. Tento virus byl napsán skupinou autorů známých jako "29A" a poslán k anti-virové skupině. Bezpečnostní hrozba pro Bluetooth nebo Symbian OS měla být považována za možnou (ale ne skutečnou), protože virus se nikdy nešíří mimo tento systém. Světový experiment (viz [[Bluesniping|Bluetooth ostřelování]]) v srpnu 2004 ukázal, že dosah druhé třídy Bluetooth přenosu se směrovou anténou a zesilovačem signálu, mohl být rozšířen na 1,78 km. Toto představuje potenciální bezpečnostní riziko, protože umožňuje útočníkům neočekávaný dálkový přístup k Bluetooth zařízení. Útočník musí mít možnost vytvořit spojení a z oběti získat informace. Na Bluetooth zařízení nelze provést žádný útok, pokud útočník nezná jeho Bluetooth adresu a kanál na kterém přenáší data.

V lednu 2005, mobilní [[Malware|malwarový]] virus známý jako Lasco začal napadat mobilní telefony používající Symbian (platforma serie 60) pomocí Bluetooth zařízení. Sám sebe replikoval a šířil se do jiných zařízení. Vlastní instalace viru začala, jakmile uživatel mobilního zařízení schválil přenos souboru (velasco.sis) z jiného zařízení. Po instalaci virus začal hledat další zařízení, které by mohl nakazit. Kromě toho, že virus infikuje další SIS soubory v zařízení s použitím vyměnitelných médií ([[Secure Digital|Secure Digital]], [[CompactFlash|Compact Flash]], apod.) umožňuje replikaci do jiného zařízení. Virus může způsobit nestabilitu zařízení.

V červnu 2005, pánové Yaniv Shaked a Avishai Wool publikovali dokument popisující pasivní i aktivní metody pro získání PIN kódu u Bluetooth spojení. Pasivní útok umožňuje vhodně vybavenému útočníkovi odposlouchávat komunikaci v případě, že útočník byl přítomen při úvodním spárování. Aktivní metoda využívá speciálně konstruovanou zprávu, která musí být vložena na určitém místě v protokolu, aby obě zařízení opakovaly párovací proces. Poté může být použita první metoda prolomení PINu. Tento útok vyžaduje, aby uživatel znovu zadal PIN do zařízení, které je pod útokem hackera. Kromě toho tento aktivní útok pravděpodobně vyžaduje vlastní hardware, jelikož většina komerčně dostupných zařízení Bluetooth nemá nezbytné načasování.

V srpnu 2005, policie v [[Cambridgeshire|Cambridgeshire]] vydala varování o zlodějích, kteří pomocí Bluetooth telefonu sledovali zařízení, kterákteré zůstávaly v automobilech. Policie radila uživatelům, aby zajistily, aby takto ponechaná zařízení (např. notebooky) v automobilu deaktivovaly.

{{Hlavní článek|Bezdrátová elektronická zařízení a zdravýzdravotní hlediska}}