František Schwarz (1840–1906): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 4. května->4. květen 8. května->8. květen |
m odkaz Humoristické listy |
||
Řádek 7:
V roce 1864, s blížícími se parlamentními volbami, jej čeští poslanci požádali, aby odjel do Plzně, kde tehdy dominovali [[Němci]], s cílem podpořit tam českou věc. V Plzni pak prožil celý zbytek života. Podílel se na vydávání ''Plzeňských novin'' a s pomocí anonymní brožurky úspěšně agitoval za založení české střední školy a divadla. Koncem roku 1865 byl jmenován okresním tajemníkem. Když pak v létě 1866 vtrhla pruská vojska na Plzeňsko po prohrané [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Hradce Králové]] a většina rakouských úřadů přestala fungovat, vedl Schwarz jednání s nepřítelem a prováděl likvidaci škod.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Schwarz | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1884 | měsíc = 2 | ročník = 1 | číslo = 7 | strany = 86 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/1.1884/7/86.png | issn = }}</ref>
V samosprávě plzeňského okresu působil Schwarz 40 let.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Schwarz | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1906 | měsíc = 3 | ročník = 23 | číslo = 13 | strany = 153 - 154 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/13/153.png | issn = }}</ref> Během té doby soustavně podporoval českou kulturu, ať již činností ve spolcích [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Hlahol]] aj.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Schwarz | periodikum = Humoristické listy| odkaz na periodikum = Humoristické listy | rok = 1882 | měsíc = 6 | ročník = 24 | číslo = 25 | strany = 200 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/24.1882/25/200.png| issn = }}</ref>, nebo jako předseda plzeňského odboru [[Ústřední matice školská|Matice školské]], která zajistila založení a provoz českých škol ve [[Stříbro|Stříbře]] a [[Nýřany|Nýřanech]]. Byl také ředitelem plzeňského muzea.
V roce 1883 byl zvolen do [[český zemský sněm|českého zemského sněmu]] za okresy [[Rokycany|rokycanský]] a [[Blovice|blovický]] a funkci poslance tohoto sněmu vykonával v letech 1883–1889 a 1891–1903. V letech 1891–1903 byl navíc poslancem [[říšská rada (Rakousko)|říšské rady]] za město Plzeň.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hlavačka|jméno=Milan|odkaz na autora=Milan Hlavačka|titul=Zlatý věk české samosprávy : Samospráva a její vliv na hospodářský, sociální a intelektuální rozvoj Čech 1862–1913|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Libri|rok=2006|isbn=80-7277-297-X|poznámka=|strany=164|jazyk=}}</ref>
| |||