Výklad práva: Porovnání verzí

 

== Metody výkladu ==

=== Základní metody ===

Rozeznávají se tyto základní výkladové metody:

# ''Gramatická (jazyková)'' metoda je přímočarý výklad právní normy z jejího textu. Při výkladu se vychází ze struktury věty, rozebírají se vztahy mezi jednotlivými částmi souvětí i jednotlivých vět, co použité výrazy obvykle znamenají apod.

# ''Systematická'' metoda znamená, že se studuje umístění rozebírané právní normy v textu a systému právního předpisu (např. se hodnotí členění předpisu na části, hlavy a oddíly, dovozuje jaký význam mají marginální rubriky atd.) a jaké je postavení zkoumaného právního předpisu v daném [[právní odvětví|právním odvětví]] a případně i v celém [[právní řád|právním řádu]].

 

=== Zvláštní metody ===

A pak tyto nadstandardní, které nastupují tehdy, jestliže základní metody výkladu nevedou k jednoznačnému výsledku:

# ''Teleologická (účelová)'' zkoumá, jaký je současný účel a smysl rozebírané právní normy vzhledem k zaměření celého právního předpisu, který ji obsahuje.

# ''Historická'' je podobná účelové metodě, neboť také zkoumá smysl právní úpravy, ale rozdíl je v tom, že tento smysl hledá v době, kdy zákonodárce (popř. autor podzákonného předpisu) danou právní úpravu přijímal. Při tomto výkladu se bere v potaz např. [[důvodová zpráva]] k zákonu, případně též záznam rozpravy v [[Parlament]]u při jeho přijímání apod.

 

=== Metoda logického výkladu ===

Základní metodou výkladu je též metoda logického výkladu, která je však svou povahou přítomna už ve všech předcházejících. Používají se při ní především tyto zvláštní argumenty právní logiky:

 

== Druhy výkladu ==

=== Druhy podle závaznosti ===

Výklad práva lze dělit podle toho, kdo jej provádí na autoritativní a na nerelevantní, který může mít každý, kdo se s danou právní normou i jen seznámí. Pokud však jde o výklad autoritativní, tak je nutno ho dále rozlišovat podle jeho závaznosti vůči ostatním:

# ''Autentický'' výklad je závazný zcela a ve skutečnosti nejde ani tak interpretaci práva, jako spíše o legislativní doplnění určitého právního předpisu, neboť jej podává ten, kdo tento zkoumaný předpis vydal. V [[Československá socialistická republika|Československu]] mělo toto oprávnění přeneseně předsednictvo [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]]. Od té doby už takový výklad není možný.

# ''Legální'' výklad je obdobný, ale rozdíl je v tom, že je oprávněn jej podat určitý orgán, který danou normu nevydal. Takové oprávnění je dáno právní normou vyšší právní síly, zejména tedy [[ústava|ústavou]], z čehož pak plyne také naprostá závaznost tohoto typu výkladu. V [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] měl toto oprávnění [[Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky|Ústavní soud ČSFR]]. Od té doby už takový výklad také není možný.

 

=== Druhy podle výsledku ===

Rozlišovat lze výklad práva také podle toho, jaký je jeho výsledek:

# ''Doslovný'' výklad by měl být pravidlem, neboť nejvíce odpovídá skutečnému obsahu interpretované právní normy.

# ''Extenzivní (rozšiřující)'' výklad způsobí, že dosah interpretované právní normy bude širší, než by tomu bylo při výkladu doslovném.

 

== Literatura ==

* {{Citace monografie

| příjmení = Knapp

| jazyk = česky

}}

* {{Citace monografie

| příjmení = Gerloch

| jazyk = česky

}}

* {{Citace monografie

| příjmení = Filip

| jazyk = česky

}}

 

[[Kategorie:Teorie práva]]