Cornštejn: Porovnání verzí

 

V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburky]] a [[páni z Hradce|pány z Jindřichova Hradce]] a na [[Telči]]. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt [[Husitství|husité]]. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v [[Olomouc|Olomouci]]. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl přísahat věrnost králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] a podporován římským [[papež|papežem]] zahájil v roce [[1463]] otevřenou vzpouru.<ref>[[František Palacký]], ''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě'', díl IV. Praha 1894.</ref> Hrad byl obléhán 11 měsíců moravským zemským vojskem, v okolí hradu tehdy útočníci vybudovali tři opevněné tábory. Silou však hrad dobyt nebyl, posádka se nakonec v červnu 1465 vzdala kvůli hladu.

Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn [[Štrejnové ze Švarcenavy]], kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku [[1617]] přebírali [[Jankovští z Vlašimi]], byl hrad označen za pustý. Mezi dalšími majiteli se v novověku vystřídala hrabata z Daunu ([[1788]]) a naposledy [[Haasové z Hasenfelsu]]([[1912]]). Na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] byl hrad v roce [[1945]] zestátněn. V roce 1987 byl hrad převeden do správy [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě|Jihomoravského muzea ve Znojmě]], které je od roku 2004 příspěvkovou organizací [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].