Cornštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Repase celé stránky. Nové citace. Nový infobox vlevo. |
||
Řádek 1:
{{Infobox Hrad
|název = Hrad Cornštejn <br/>[[File:Moravia.svg|22px]] [[File:Znak obce bitova.jpeg|22px]]
|obrázek = Cornštejn Castle.jpg
|šířkaobr = 200
|popis = Hrad Cornštejn nad Dyjí
|Stát = Morava
|Vystavěn = počátek [[14. století]]
|Opuštěn = konec [[16. století]]
|Sanace zdiva = 1973-1979; 1998-1999; 2010-2011
|Architekt =
|Sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
|Stavební materiál = kámen, okrajově cihla
|Účel = rodové sídlo, vojenská pevnost
|Nadmořská výška = 401-411 m n.m.
|Původní majitel = [[Bítovští z Lichtenburka]]
|Další majitel = [[Krajířové z Krajku]]
|Současný majitel = [[Jihomoravský kraj]]
|Loc-Map={{LocMap |Česko |label= |lat_deg=48 |lat_min=56 |lat_sec=3 |lon_deg=15 |lon_min=42 |lon_sec= 55|position= center |float= center
|mark=Castle.svg |marksize=10 |AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png |}}
}}
[[File:Cornštejn Castle from the west.jpg|thumb|Cornštejn r. 1932 - pohled z Výří skály]]
[[File:Cornštejn.JPG|thumb|Zřícenina hradu Cornštejn]]
'''Cornštejn''' (něm. ''Zornstein'') je [[zřícenina]] [[Lichtenburkové|lichtenburského]] [[hrad]]u nacházející se na katastrálním území [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], asi 8 km severozápadně od města [[Vranov nad Dyjí]] v okrese [[Okres Znojmo|Znojmo]]. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů [[Mladá fronta DNES|MFDNES]] a [[iDNES.cz]] vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.<ref>http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A080622_170622_brno_taj</ref>
Hrad
== Historie ==
Původně zeměpanské území náleželo k [[Bítov (hrad)|hradu Bítovu]], koncem [[13. století]] však přešlo jako trvalá zástava do rukou mocného českého šlechtice [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]]. Ten nechal také někdy ve 20. letech 14. století se souhlasem krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] postavit hrad Cornštejn. Nový hrad posílil obranu [[Bítov (hrad)|Bítova]], neboť téměř dokonale chránil příjezdovou cestu z [[Rakouské arcivévodství|Rakous]] a od [[Vranov nad Dyjí (zámek)|vranovského hradu]]. Posloužil také jako další rezidence pro četné potomstvo Raimundova rodu. První písemná zpráva o hradu pochází z [[31. květen|31. května]] roku [[1343]], a to z listiny [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] [[Karel IV.|Karla]], podle níž směli synové Raimunda z Lichtenberka [[Smil z Bítova|Smil]] a [[Čeněk z Bítova|Čeněk]] rozdělit bítovské [[léno]] s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly.<ref>Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 7, p.347. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=351</ref>
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburky]] a [[páni z Hradce|pány z Jindřichova Hradce]] a na [[Telči]]. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt [[Husitství|husité]]. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v [[Olomouc|Olomouci]]. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl přísahat věrnost králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] a podporován římským [[papež|papežem]] zahájil v roce [[1463]] otevřenou vzpouru.<ref>[[František Palacký]], ''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě'', díl IV. Praha 1894.</ref> Hrad byl obléhán 11 měsíců moravským zemským vojskem, v okolí hradu tehdy útočníci vybudovali tři opevněné tábory. Silou však hrad dobyt nebyl, posádka se nakonec v červnu 1465 vzdala kvůli hladu.
Hrad byl poté odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a udělen jako svobodné zboží pánům [[Krajíři z Krajku|Krajířům z Krajku]]. S Lichtenburky na Bítově se nicméně Krajířové neustále hašteřili, a tak nakonec kolem roku 1530 se hrad vrací koupí zpět do rukou [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburků]]. Kvůli [[Osmansko-habsburské války|tureckému nebezpečí]] byl Cornštejn v roce 1542 ještě naposledy opevněn.
Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn [[Štrejnové ze Švarcenavy]], kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku [[1617]] přebírali [[Jankovští z Vlašimi]], byl hrad označen za pustý. Mezi dalšími majiteli se v novověku vystřídala hrabata z Daunu ([[1788]]) a naposledy [[Haasové z Hasenfelsu]]([[1912]]). Na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] byl hrad v roce [[1945]] zestátněn. V roce 1987 byl hrad převeden do správy [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě|Jihomoravského muzea ve Znojmě]], které je od roku 2004 příspěvkovou organizací [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].
==Stavební vývoj==
V 70. letech [[20. století]] provedlo tehdejší ''Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně'' rozsáhlou rekonstrukci hradu, jejímž výsledkem je jeho nynější podoba. Protože tato rekonstrukce nebyla dokončena, v současné době se připravuje rekonstrukce nová, a to novým držitelem objektu, jímž je od poloviny 80. let [[Jihomoravské muzeum]] ve Znojmě. Na přelomu 2010/2011 prošel hrad stavebními úpravami: vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a byla zpřístupněna sklepení obou hradních paláců.<ref>http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cornstejn-laka-na-vyhlidky-i-sklepeni20110531.html</ref>▼
Původně se jednalo nevelký hrad s patrovým palácem krytým od jihovýchodu vysokou štítovou zdí s ochozem a s nádvořím vymezeným vysokou okružní hradbou. V 2. polovině 14. stoleti byl hrad rozšířen o [[parkán]]ový věnec hrazený nižší hradbou. V 1. třetině [[15. století]], za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, byl rozšířen o dolní předhradí s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami s padacími mosty a jedním předbraním. V jádru hradu vyrostl tehdy nový reprezentativní dvoupatrový palác. Na blízkém návrší ("Na Baště") také vzniklo mohutné dřevěnohlinité předsunuté opevnění, které mělo zabránit palbě na hrad z nebezpečně krátké vzdálenosti. Po obléhání byl hrad v poslední třetině 15. století opraven a zmodernizován. Došlo k nástavbě starého paláce o druhé patro a k přestavbě hradní kaple. V sedle před hradem byla vybudována moderní předsunutá pevnůstka s dělostřeleckými komorami (patrně za Lipolta Krajíře z Krajku) a příhrádek s první hradní bránou. Poslední stavební úpravy se týkaly komplexu obytné věže a šesté brány se strážnicí. Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru.
==Zpřístupnění hradu veřejnosti==
▲
== Přírodovědné zajímavosti ==
Řádek 26 ⟶ 45:
== Gallery ==
<gallery>
File:Cornštejn outwork.jpg|Předsunuté opevnění Na Baště z poloviny 15. stol.
File:Cornštejn New Palace cellar.jpg|Sklepení nového paláce
Řádek 37 ⟶ 55:
== Reference ==
<references />
Jiří Kacetl - Roman Fila - David Molík: ''Cornštejn - podyjská pevnost''. Znojmo 2011, ISBN 978-80-86974-06-4
<br/>Menclová, D.: ''Hrad Cornštejn''. Brno 1964.
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Cornštejn}}
* [http://www.znojmuz.cz Jihomoravské muzeum ve Znojmě - správce hradu]
* [http://www.husitstvi.cz/g115.php Hrad Cornštejn]
* [http://wiki.mapy.cz/index.php/Corn%C5%A1tejn_%28z%C5%99%C3%ADcenina%29 Cornštejn na Wikimapách]
* [http://bitov.czweb.org Obec Bítov]
* [http://www.hradbitov.cz Státní hrad Bítov]
{{Geo dms|48|56|3|N|s|15|42|55|E|v|type:landmark_region:CZ}}
| |||