Fonograf: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 84.42.154.253 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Loupeznik
Řádek 28:
Váleček byl zhotoven z [[kov|kovu]] a byla do něj [[soustružení|vysoustružena]] spirálová drážka, která vedla jehlu. Edison přes tento váleček u svého původního přístroje nalepil [[staniol]] (u pozdějších fonografů se namísto staniolu používala vrstva vosku). Záznam se prováděl přes kovový [[trychtýř]] který zesiloval [[zvuk]] a dno měl přelepené [[membrána|membránou]] (původně z [[plynový měchýř|rybího plynového měchýře]]). Na konci membrány byla přilepená [[jehla]]. Při záznamu se akustické kmity membrány přenášely na jehlu a ta protlačovala staniol. Při snímání se naopak kmity jehly přenášely na membránu a ta kmitáním vytvářela zvuk.
 
sem nej
==Srovnání s gramofonem==
Výhodou válečku je, že stejné úhlové rychlosti otáčení odpovídá i stejná rychlost pohybu celého povrchu válce (to u [[Gramofonová deska|desky]] neplatí).
Zatímco u fonografu se drážka neodchyluje se do stran a záznam provádí změnou její hloubky, drážka na gramofonové desce má naopak konstantní hloubku a záznam se provádí vychýlením drážky do stran.
Největší výhodou gramofonu bylo, že tento stranový záznam se již v době vzniku gramofonu dařilo kopírovat pomocí pákového mechanismu.
To umožnilo snadno vyrábět kopie gramofonových desek z jednou provedené nahrávky a prodávat desky se záznamem ve větších sériích a levněji, než fonografické válečky.
U fonografu se tehdejšími technologiemi záznam kopírovat nezdařilo.
Nahrávání na fonograf se obvykle provádělo tak, že zpěvák zpíval před několika fonografy a po skončení písně nahrával tutéž píseň na dalších několik válečků.
Plochý tvar desky navíc později umožnil gramofonové desky již se záznamem ve velkých sériích zhotovovat [[lisování|lisováním]].
Dalšími nevýhodami fonografu byly velké rozměry a kratší hrací doba válečků.
 
== Odkazy ==