Tabula rasa: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 10 lety
interpunction
(interpunction)
Lidskou duši přirovnával k nepopsané tabuli už [[Platón]]<ref>''Theaitétos'', 191d</ref>, podobná metafora se najde v [[Aristotelés|Aristotelově]] pojednání ''O duši'', u [[Stoikové|stoiků]] a ve [[scholastika|scholastice]]. [[Tomáš Akvinský]] cituje Aristotela, podle něhož je duše zprvu „jako čistá tabulka, na níž není nic napsáno“.<ref>''Summa theologica'', I.79.2</ref> Na druhé straně byli všichni tito myslitelé přesvědčeni, že člověk je předem vybaven jistými myšlenkovými či duševními schopnostmi, o nichž si těžko představit, že by je mohl získat teprve zkušeností - například schopnost spojovat vjemy jednotlivých smyslů do smysluplného celku, který teprve zkušenost umožňuje.<ref>Např. Platón, ''Theaitétos'' 184d</ref>
 
V polemice proti [[Racionalismus|racionalismu]] použil výraz tabula rasa i anglický [[filosofie|filosof]] [[John Locke]] ([[1632]] – [[1704]]) pro výklad své [[Empirismus|empiristické]] [[epistemologie]], podle níž se všechny pojmy, znalosti, vědomosti, mravní zásady atd. získávají v průběhu života, a to výhradně [[zkušenost]]í. Mysl právě narozeného dítěte je ''tabula rasa'', do které se teprve postupem času vkládají pocity, zkušenosti, dojmy, morální zásady atd.
 
Proti tomuto názoru se postavil [[Immanuel Kant]] a ve své ''Kritice čistého rozumu'' ukázal, že aby člověk vůbec mohl udělat nějakou zkušenost, musí už mít některé základní pojmy, které Kant nazývá ''apriorní''. Aby se člověk vyznal v tom, co vnímá, potřebuje apriorní rámec prostoru a času, v němž teprve může dělat nějaké smysluplné zkušenosti. Tak každá smyslová zkušenost nutně předpokládá pojem a určitou orientaci v prostoru, kdežto pojem [[čas]]u vyžaduje každá zkušenost vůbec. Dokonce i logické věty pracují s časem: tzv. zákon vyloučeného třetího říká, že nemůže platit ''současně'' A i non-A.
Neregistrovaný uživatel