|
|poznámky =
}}
[[Akademik ]] '''Viktor Knapp''' /Prof. JUDr. PhDr. Dr.h.c. Viktor Knapp, DrSc./ ([[18. prosinec|18. prosince]] [[1913]] – [[29. červen|29. června]] [[1996]]) byl jeden z nejvýznamnějších [[Česko|českých]] právníků druhé poloviny [[20. století]] a kontroverzní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[ Střední občanský zákoník| středního občanského zákoníku]] z roku [[1950 ]] a velké novely ([[ 1991]])Občanský zákoník|občanského zákoníku ]] z roku [[1964]]1991. ▼
Jeho manželka prof. JUDr. [[Marta Knappová]], DrSc. ([[26. listopad|26. listopadu]] [[1925]] – [[1. prosinec|1. prosince]] [[2008]]) byla také právničkou, profesorkou občanského práva. ▼▲Akademik '''Viktor Knapp''' /Prof. JUDr. PhDr. Dr.h.c. Viktor Knapp, DrSc./ ([[18. prosinec|18. prosince]] [[1913]] – [[29. červen|29. června]] [[1996]]) byl jeden z nejvýznamnějších [[Česko|českých]] právníků druhé poloviny [[20. století]] a kontroverzní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] z roku [[1950]] a velké novely ([[1991]]) občanského zákoníku z roku [[1964]].
== Život ==
Knapp vystudoval [[smíchov]]ské gymnázium. V letech [[1932]]-[[1936]]1932–1936 vystudoval právnickou fakultu [[UniverzitaPrávnická fakulta Karlova|Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu UK]], v letech [[1936]]-[[1939]]1936–1939 a [[1945]]-[[1949]]1945–1949 vystudoval při zaměstnání Filozofickou fakultu, [[sociologie|sociologii]] a [[historie|historii]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě UK]].
Před [[Druhá světová válka|válkou]] pracoval v nakladatelství [[Sfinx (nakladatelství)|Sfinx]] a v [[Literární noviny|Literárních novinách]]. V letech [[1937]]-[[1939]]1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody [[Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilizace]]. Po válce vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČkomunistické strany]] a stal se místopředsedou osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 (především tedy během výkonu funkce [[1948]]-[[1954Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]]) byl vedoucím politického odboru Kanceláře presidenta republiky. V této funkci se také účastníúčastnil procesu s [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]] a ze druhého dne procesu podávápodal hlášení, ve kterém uvádíuvedl, že ze strany soudce byl trestní řád procesní dodržován.<ref>
[http://picasaweb.google.com/lh/photo/7ysbqZdEr0i64La5DTC_rQ?feat=directlink Zpráva V. Knappa o procesu s M. Horákovou a spol. převzatá z IVANOV, Miroslav. Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, Praha, 1991]</ref>
Dne 16. června 1950, tj. po rozhodnutí Státního soudu o trestu smrti pro Horákovou a před odmítnutím milosti prezidentem Gottwaldem - 26. června 1950, posílá do kulturní kanceláře prezidenta republiky kompromitující dopis od Horákové pro E. Beneše.{{Fakt?}}
Od roku 1948 byl docentem [[Správní právo|správního práva]] na [[Vysoká škola politická a sociální|Vysoké škole politické a sociální]], od roku [[1951]] byl profesorem [[Občanské právo|občanského práva]] na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na [[ZápadočeskáFakulta univerzitaprávnická vZápadočeské Plzniuniverzity|Západočeskouplzeňskou univerzitu]]právnickou v [[Plzeň|Plznifakultu]]. Od roku [[1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem [[Ústav státu a práva AVAkademie ČRvěd|Ústavu státu a práva ČSAV]]. Od roku [[1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]].
V letech 1948-19501948–1950 byl za [[Právnická dvouletka|právnické dvouletky]] členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku. Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na [[Sorbonna|Sorbonně]]; přednášel též ve [[Štrasburk]]u, [[Montpellier]], [[Aix-en-Provence]], v [[Nancy]] a v [[Toulouse]].
V letech [[1964]]-[[1971]]1964–1971 byl poslancem [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|parlamentu ]]. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního [[Zákon o československé federaci|zákona o československé federaci ]]. Za [[normalizace]] byl odstaven. ▼Za nové rekodifikace v letech [[1960]]-[[1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce [[1966]] byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve [[Štrasburk]]u, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse.
▲V letech [[1964]]-[[1971]] byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za [[normalizace]] byl odstaven.
▲Jeho manželka prof. JUDr. [[Marta Knappová]], DrSc. ([[26. listopad|26. listopadu]] [[1925]] – [[1. prosinec|1. prosince]] [[2008]]) byla také právničkou, profesorkou občanského práva.
== Dílo ==
== Ukázka zNěkterá díla == ▼{{NK ČR|jk01060773}}
#* '''Problém nacistické právní filosofie '''. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X ▼#* et al.: '''Učebnice občanského a rodinného práva ''' I – III. Orbis, Praha 1953 – 19541953–1954▼#* '''O možnosti použití kybernetických metod v právu '''. Praha 1963 ▼#* Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq. ▼#* O převodu vlastnictví smlouvou, In [[Ad notam]] 3/1995, str. 49 ▼#* Poznámky o fideikomisární substituci, [[In Ad notam ]] 5/1995, str. 110 ▼#* Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112111–112▼#* et al: '''Občanské právo hmotné ''' 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002 , ISBN 978-80-7357-466-6▼#* '''Teorie práva '''. C. H. Beck, Praha 1995, 247ISBN pp.80-7179-028-1▼#* '''Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. ''' C. H. Beck, Praha 1996 , ISBN 80-7179-089-3▼
=== Ukázka z díla ===
▲# '''Problém nacistické právní filosofie'''. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X
{{Citát|Člověk se rodí ve společnosti, v níž existuje právo, a v ní i umírá. V ní prožívá celý svůj individuální (ontogenetický) vývoj. Právo z člověka dělá „občana“ a tím vlastně rozdvojuje jeho osobnost. Zároveň se ale právo na celém světě a odedávna vyhýbá pojmu „člověk“. Tak např. i naše [[Listina základních práv a svobod]] sice v preambuli mluví o přirozených právech člověka a odlišuje je tam od práv občana a v čl. 1 používá termín „lidé“, ale pak se z ní „člověk“ ztrácí a je zahalen výrazem „každý“, „všichni“ atd. Podobně je tomu i v právu jiných států. Je těžko vysvětlitelné, proč tomu tak je. Vždyť přece právo na nikoho jiného, než na člověka, působit nemůže a pro nikoho jiného, než pro člověka, nemůže platit.|Knapp, V.: Teorie práva. C. H. Beck, Praha 1995, str. 13}}
▲# et al.: '''Učebnice občanského a rodinného práva''' I – III. Orbis, Praha 1953 – 1954
▲# '''O možnosti použití kybernetických metod v právu'''. Praha 1963
▲# Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq.
▲# '''Teorie práva'''. C. H. Beck, Praha 1995, 247 pp.
▲# et al: '''Občanské právo hmotné''' 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002
▲# O převodu vlastnictví smlouvou, [[Ad notam]] 3/1995, str. 49
▲# Poznámky o fideikomisární substituci, [[Ad notam]] 5/1995, str. 110
# SRN: Spolkový správní soud (BVerwG): Odpovědnost vlastníka pozemku za odstranění nebezpečí z tzv. starých závad. In Právní rozhledy 1/1996, pp. 34 – 36
▲# Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112
# Rakousko: Nejvyšší soud (OGH): Odporovatelnost právním úkonům v konkursním řízení a pasivní legitimace inkasní firmy. In Právní rozhledy 5/1996, pp. 230 – 233
# SRN: Bavorský vrchní zemský soud (BayObLG): Výklad plné moci ke zřízení zástavního práva k nemovitosti - libovolná výše věcného dluhu. In In Právní rozhledy 7/1996, pp. 340 – 343
# Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (I.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 424 – 425
# Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (II.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 425 – 426
# Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky o nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při koupi ojetého automobilu (III.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 426 – 428
▲# '''Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy.''' C. H. Beck, Praha 1996
„V otázce vlastnictví vyvrátila sovětská věda ze samého kořene buržoasní představy o vlastnictví … A nám právníkům naší generace se dostává neocenitelného štěstí, že nemusíme se utápět … v právnických ilusích, nýbrž můžeme jej naplnit poznáním jediné a skutečné pravdy, jejíž čistý a široký proud před námi otevírá marxisticko-leninská nauka o státu a právu …“
(''KNAPP, V.: Antornín Randa. IN: Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám, ČSAV, Praha 1953, s. 590-609'')
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ''Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy''. Nakladatelství Prospektum, Praha 1998, 256 pp., ISBN 80-7175-063-8
{{DEFAULTSORT:Knapp, Viktor}}
| 