Wackernagelův zákon: Porovnání verzí

Podle tohoto zákona, nepřízvučná slova (tzv. [[Příklonka|příklonky]]) se kladla za přízvučná slova a obsazovala druhé místo ve větě.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bičovský|jméno=Jan|titul=Vademecum starými indoeuvropskými jazyky|vydavatel=Nakladatelství Univerzity Karlovy|místo=Praha|rok=2009|strany=72}}</ref> Tento jev (nepřízvučná [[zájmena]] a [[partikule]] na druhém místě ve větě) lze zčásti pozorovat v takových současných indoevropských jazycích, jako [[čeština]] a [[francouzština]] (v těto druhé je to druhotné), džívedříve také v litevštině, občas mezi předponou a kořenem slova, ku příkladu, ''iš'''mi'''trauk'' ''vyprosti mě'', současně se uživá forma se přízvučným zájmenem ''ištrauk mane''.