Cesta k této válce začala tak, že [[Prusko]] bylo v letech roku [[1851]] poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848-1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované Šlesvicko s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující [[německo-dánská válka]] roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Hoštýnsko]] a [[Sasko-Laeunbursko|Lauenbursko]] od Německého spolku (Dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]], ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo a bylo nuceno postoupit celé [[Šlesvicko-Holštýnsko]] [[Prusko|Prusku]] a přijalo politiku neutrality. Šlesvicko se stalo prusko-rakouským [[kondominium|kondominiem]], Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství, [[Prusko]].
Po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce v roce [[1866]] bylo Šlesvicko a Holštýnsko spojeny v jednu pruskou provincii. Až do roku [[1920]] existovalo Šlesvicko stále jako jeden celek což se však změnilo po [[první světová válka|první světové válce]].
