Verze z 23. 8. 2006, 14:14 editovat TimiBot (diskuse \| příspěvky) 4 661 editací m Robot: Úprava přehlednosti kódu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 9. 2006, 04:30 editovat zrušit editaci Bilboq (diskuse \| příspěvky) 10 755 editací m oprava odkazu na rozc. Přejít na další porovnání →
Řádek 11: '''První lyonský koncil''' svolal [[papež]] [[Inocenc IV.]] a sešel se [[24. června]] [[1245]] v [[Lyon]]u. Účastníků [[koncil]]u bylo méně, něž Inocenc očekával (asi 150). Koncilu se účastnili i latinští [[patriarcha\|patriarchové]] [[Konstantinopol]]e, [[Antiochie]] a [[Aquileia\|Akvileje]] a několik evropských panovníků, včetně [[císař]]e [[Latinské císařství\|latinského císařství]] [[Baldwin II.\|Baldwina II.]] Ústředním tématem koncilu bylo sesazení římského [[císař]]e a [[~~král~~panovník\|krále]]e [[Fridrich II.\|Fridricha II.]], jednalo se tak o vyvrcholení dlouhodobého boje mezi Friedrichem a papežstvím. Po druhé [[exkomunikace\|exkomunikaci]] císaře, kterou vyhlásil [[Řehoř IX.]] roku [[1239]], a po papežově smrti ([[1243]]) vsadil císař své naděje do volby nového papeže, jímž se stal Inocenc IV. Sesazení císaře však měl Inocenc v plánu nejpozději od svého překvapivého útěku z [[Řím]]a [[29. června]] [[1244]], kdy mu již na jednotě s císařem nezáleželo. [[Tadeáš ze Sessy]], dlouholetý důvěrník císařův a jeho zástupce na koncilu, využil první příležitosti, aby předložil Fridrichovu nabídku ke smíření. Inocenc odpověděl nedůvěrou a odmítnutím, neboť císař dříve své slovo neplnil a nesnažil se odvrátit rozsudek koncilu nad císařem. K Fridrichovi byl do [[Verona\|Verony]] vyslán jako posel [[Walter z Ocre]], aby se vrátil v císařově doprovodu nebo s jeho instrukcemi. Papež se snažil ostatní přesvědčit, že císař nebojuje ve skutečnosti s ním, ale s celou [[církev\|církví]]. Na papežovu stranu se postavilo [[Španělsko]], na císařovu [[Anglie]].

První lyonský koncil: Porovnání verzí