Dvorská válečná rada: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Bilboq (diskuse | příspěvky)
m oprava odkazu na rozc.
Řádek 3:
'''Dvorská rada vojenská ''' ([[němčina|německy]] ''Hofkriegsrat'') na rozdíl od tajné rady a dvorní komory byla zřízena až roku [[1556]] po marném jednání v letech [[1529]] - [[1531]]. Náležela jí péče o vojenské sbory a válečné prostředky, jež se v rukou [[Dynastie Habsburků|Habsburků]] soustřeďovaly. Zejména měla na starosti společnou obranu všech habsburských států proti Turkům. Měla na starost verbování a zásobování vojska, výzbroj, udržování penvostí atd. Také vedla korespondenci s [[Turecko|Tureckem]] a [[Rusko|Ruskem]]. O vydáních přesahujících 150 zlatých se musela dohodnout s [[dvorská komora|dvorskou komorou]] a k urychlení jednání byl do vojednské rady pravidelně vysílán jeden rada komorní.
 
Jednalo se o pětičlenný orgán, skládající se z pěti radů, z nichž jeden byl [[prezident]]. Panovník se dokonce snažil o to, aby i čeští stavové poslali zvolené zástupce do vojennské rady, avšak k tomu nedošlo. Český sněm se roku [[1565]] pouze usnesl, že [[králpanovník|králi]]i náleží právo svobodně si volit členy vojenské rady. Rada měla v [[Praha|Praze]] svou zvláštní expedici (Hofkriegsratkanzlei), pro kterou byla roku [[1564]] vydána zvláštní insrukce. Po přesídlení [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] do [[Praha|Prahy]] kolem roku [[1600]] pražská rada vojenská na krátko zanikla, ale roku [[1605]] byla opět obnovena.
 
Za vlády [[Marie Terezie]] byla dvorská rada vojenská zreorganizována. Byly zřízeny tři oddělení: oddělení pro ''publico-politicum'', pro ''iudiciale'' a pro ''oeconomicum'' (vojenská intendantura). Hlavní pracovní náplní reorganizavané rady bylo roku [[1753]] zřízení stálého vojska a stálé vojenské rezervy o 24 tisích můžích (z Čech 9 tisíc). Od roku [[1770]] měla za úkol zavedení pravidelné odvodní soustavy ve všech státech [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Vojenská služba byla až do roku [[1773]] dobrovolná, pak byl zaveden onen odvodní systém. Původně byla vojenská služba doživotní, pak 14 až 20 let, od roku [[1845]] osm let. Od povinné vojenské služby byla osvobozena [[šlechta]], [[prelátský stav|duchovenstvo]], [[měšťan]]é a inteligence, břímě vojenské služby leželo tedy na [[poddanství|poddaných]], respektive neurozené a nevzdělané části obyvatelstva. Vojenské [[rekrut]]y ze svých [[poddanství|poddaných]] ustanovavala [[vrchnost]]. Dvorní rada vojenská vedla vojenské záležitosti celého soustátí až do roku [[1848]], s vyjímkou let [[1801]] - [[1808|08]], kdy tato agenda náležela ministru války, které bylo roku [[1812]] zrušeno, když od roku [[1808]] nemělo praktický význam (za jeho zřízením stál prezident dvorské vojenské rady [[arcivévoda]] [[Karel Rakouský]]).