Herodes Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:HerodtheGreat2.jpg|thumb|Fiktivní portrét Heroda Velikého]]
'''Herodes Veliký''' ([[Hebrejština|hebrejsky]]: הוֹרְדוֹס, hoɾðos; [[řečtina|řecky]]: ἡρῴdης, héródés), známý také jako '''Herodes I. Ukrutný''' (snad [[74 př. n. l.]] – [[12/3 n. l.]]), byl králem [[Judea|Judeje]]. Je znám především díky tomu, že nechal přestavět [[Jeruzalémský chrám]]. Herodes byl schopný vojevůdce a administrátor, spojenec [[Starověký Řím|Říma]] proti [[Parthové|Parthům]]. Jeho krutý způsob vlády se přenesl do [[bible|biblické]] tradice, která mu přisuzuje vyvraždění [[betlém]]ských kojenců.
 
V roce [[40 př. n. l.]] jej římský senát formálně jmenoval králem [[Judsko|Judska]]. Trvalo však tři roky, než se prosadil jako správce. Králem Judeje byl pravděpodobně v letech 37 - 4 př. n. l. Herodes je v [[evangelium|evangelijním]] podání postavou negativní, byl však jedním z největších panovníků ve středomoří v té době. Herodes byl [[Edom|Idumejec]], svou moc legitimizoval sňatkem s [[hasmonejci|hasmoneovskou]] princeznou [[Mariamné]], kterou později dal i se syny zabít.
 
Podle Josefa Flavia bylo Herodovi 15 let, když Hyrkán dovršil devátý rok od svého jmenování, od doby, kdy jej Pompejus v Jeruzalémě pomazal na Velekněze. Víme, že Herodes zemřel ve věku 71 let, to znamená roku 2 či 3 n.l., přesněji 55 let po roce 54 před n.l., a tedy nikoli roku 4 před n.l., jak se dnes běžně uvádí. Kromě toho zatmění slunce, o kterém mluví Josef Flavius jako o události, jež provázela Herodovu smrt, nastalo jak roku 4 před n.l., tak roku 3. n.l.
 
Navíce je třeba dodat, že trvání vlády Herodových synů překračuje o tři roky datum abdikace či smrti jejich otce: Archelaos byl vyhnán z Judska roku 7 n.l. po deseti letech své vlády; Filip umírá roku 34 n.l. po 37 letech vlády a Antipas zemřel roku 40 n.l. po 43 letech kralování. Tento fakt vede k závěru, že všichni vládli alespoň tři roky společně s otcem. Je proto třeba klást smrt Heroda do roku 2-3 n.l., protože rok 4 n.l. byl podle závěti rokem, kterým se království dělilo na tři části.
 
Nejvýznamnějším činem Heroda Velikého je helénistická přestavba jeruzalémského chrámového areálu i přesto, že Herodes coby náboženský cizinec do chrámu nesměl. Kromě Jeruzalémského chrámu Herodes přestavěl i královský palác, dále [[Samaří]] (které se v té době nazývá Sebasté (řecká podoba jména Augustus)), vybudoval přístav [[Caesarea Maritima]], pevnost [[Masada]] a [[Jeskyně patriarchů]].