Sándor Ferenczi: Porovnání verzí

'''Sándor Ferenczi''' ([[1873]] - [[1933]]), původním jménem, '''Sándor Fränkel''', byl [[Maďarsko|maďarský]] [[Psychoanalýza|psychoanalytik]], jeden z prvních žáků [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]. Ferenczi v rámci [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] usiloval především o rozšíření jejích možností léčby směrem k těžším [[Psychopatologie|psychopatologiím]] ([[psychóza]]), které [[Sigmund Freud|Freud]] považoval za [[Psychoanalýza|psychoanalyticky]] neléčitelné. Vytvořil některé ze základních konceptů [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] - například pojem [[introjekce]] pochází od něho. Ve [[20. léta 20. století|dvacátých letech]] se však Ferenczi začal [[Sigmund Freud|Freudovi]] vzdalovat. Jednak byl blízkým spolupracovníkem [[Otto Rank|Otto Ranka]], s jehož exkomunikací z [[Psychoanalýza|psychoanalytického]] okruhu se smiřoval těžce, a pak se s [[Sigmund Freud|Freudem]] neshodl v otázce [[Sex|sexuálně]] zneužívaných pacientů. Ferenczi považoval tvrzení svých pacientů o tom, že byly sexuálně zneužíváni v [[dětství]], za pravdivé. Freud fakt [[Sexuální zneužití|sexuálních zneužití]] [[DětiDítě|dětí]] nezpochybňoval, ale považoval Ferencziho důraz v této otázce za útok na svou [[Teorie|teorii]] [[Neuróza|neurózy]], neboť její základní kámen [[Sigmund Freud|Freud]] položil tehdy, když pochopil, že vyprávění o zneužití (zejména u [[Hysterie|hysterek]]) je povětšinou [[Neuróza|neurotickou]] [[Fantazie (rozcestník)|fantazií]], a že [[Neuróza|neurotik]] se vyznačuje tím, že [[fantazie]] má na něj stejný účinek jako [[realita]]. Freud považoval Ferencziho názory za pokus renovovat jeho původní, předpsychoanalytickou teorii [[Trauma|traumatu]]. Ferenczi přišel i s novinkami v oblasti techniky analýzy - domníval se, že [[psychoanalytik]] by měl být v léčbě mnohem aktivnější a [[Empatie|empatický]]. Ferenczi ovlivnil řadu pofreudovských směrů v [[Psychoanalýza|psychoanalýze]], zejména [[interpersonální psychoanalýza|interpersonální psychoanalýzu]].