Londýnská dohoda (1915): Porovnání verzí

m
napřímení odkazu
m (r2.7.1) (robot přidal: uk:Лондонська угода 1915)
m (napřímení odkazu)
Po vypuknutí první světové války zachovala Itálie [[neutralita|neutralitu]], přestože byla formálním spojencem dvou bojujících mocnostní [[Německo|Německa]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Za možnost vstupu do války Itálie požadovala teritoriální kompenzace na rakouském území, což [[Vídeň]] rezolutně odmítala. Ovšem tyto požadavky byla ochotná přislíbit druhá strana, tj. Dohoda, která se vůči Itálii zavázala po konečném vítězství nad centrálními mocnostmi připojit tato území: Jižní [[Tyrolsko]], [[Tridentsko]], [[Istrie|Istrii]], většinu [[Dalmácie]], získat kontrolu nad [[Albánie|Albánií]] a plnou [[Svrchovanost|suverenitu]] nad souostrovím [[Dodekanésos]], (které Itálie okupovala od roku [[1912]]). V případě rozdělení [[Turecko|Turecka]], byla Itálii slíbená jihozápadní část [[Malá Asie|Malé Asie]], taktéž měla obdržet díl z německých afrických [[Německé kolonie|kolonií]]. <br />Smlouva mezi mocnostmi Dohody a Itálií byla podepsána v [[Londýn]]ě [[26. duben|26. dubna]] [[1915]]. Podle ní měla Itálie do jednoho měsíce vstoupit do války. To se také stalo, když [[3. květen|3. května]] [[1915]] vypověděla trojspolkovou smlouvu a [[23. květen|23. května]] [[1915]] vyhlásila válku Rakousku-Uhersku, (Německu až [[28. srpen|28. srpna]] [[1916]]).
 
Samotné znění londýnské dohody bylo uveřejněno po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]], poté co [[Trockij]] publikoval tajné smlouvy carského Ruska, což diskreditovalo politiku Dohody a především pak rozzuřilo [[Prezident USASpojených států amerických|amerického prezidenta]] [[Woodrow Wilson]]a. I přes spojenecké vítězství v první světové válce byly slíbené závazky vůči Itálii nereálné a nemohly být zcela uskutečněny. Tato frustrace byla jedním z důvodů, které dopomohly [[Benito Mussolini|Benitu Mussolinimu]] k získání moci.
 
== Literatura ==
201 018

editací