Červencová monarchie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Řádek 39:
{{Hlavní článek|Bourbonská restaurace}}
 
Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]ově vypuzení z [[Francie]] v roce [[1814]] Spojenci ([[Rakouské císařství]], [[Prusko]], [[Carské Rusko|Rusko]] a [[Spojené království]]) dosadili na prázdný francouzský trůn [[Ludvík XVIII.|Ludvíka XVIII.]] s cílem obnovit starou monarchii. Následující éra je nazývána Restaurací (obnovou), a je charakteristická ostrými reakcemi konzervativců a obnovením moci [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] ve Francii.
 
Konzervativní král [[Ludvík XVIII.]] vládl pouze do roku [[1824]], kdy zemřel. Po jeho smrti a na francouzský (a navarrský) trůn nastupuje jeho bratr, hrabě Artois, jako král [[Karel X.]]. Ten ale vedl konzervativní politiku opírající se hlavně o [[klérus]] a roajalisty. Jeho ''[[Ordonance ze Saint-Cloud]]'' omezující [[Svoboda tisku|svobodu tisku]] a [[volební právo]] ho nakonec roku [[1830]] stály trůn – po [[Červencová revoluce|červencové revoluci]] musel chtě nechtě opustit zemi. Karel X. byl poslední Bourbon z hlavní linie na francouzském trůně, po jeho sesazení se stal novým panovníkem [[Ludvík Filip|Ludvík Filip Orleánský]] z mladší větve rodu.
Řádek 55:
V roce [[1848]], když propukla v Evropě velká [[Revoluce v roce 1848|revoluce]], rozšířila se i do [[Francie]]. Od krále se ted odklonily nejen krajní [[liberalismus|liberálové]] a vrstvy bez volebního práva. Král [[Ludvík Filip]] byl později nucen abdikovat a opustit Francii. Zemřel roku [[1850]] jako poslední faktický francouzský král.
 
[[26. únor]]a vyhlásili liberálové [[druhá francouzská republika|druhou francouzskou republiku]]. Jejím prezidentem byl zvolen [[Ludvík Napoleon]] synovec císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I]]. Ten se později v roce [[1852]] nechal zvolit císařem jako [[Napoleon III.]]
 
== Související články ==