Železniční trať Královec–Žacléř: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 2. světová válka->Druhá světová válka |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 5:
| popis=
| číslo=043
| provozovatel=[[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]]
| délka= 20,1
| rozchod=1435
Řádek 63:
Roku [[1882]] [[Rakouská společnost místních drah]] (ÖLEG) postavila krátkou odbočku z [[Královec|Královce]] do [[Žacléř]]e, kde do roku [[1886]] i provozovala dopravu. Tento úsek byl postaven v souvislosti se stavební horečkou ve výstavbě [[Místní dráha|místních drah]], ke které došlo po přijetí příslušných zákonů o technických úlevách a státní podpoře ve výstavbě těchto tratí. Roku [[1886]] převzala provoz na trati přímo [[SNDVB]], vlastníkem však zůstávala ÖLEG, která byla roku [[1894]] zestátněna i s touto tratí, na níž převzaly provoz [[Císařsko-královské státní dráhy]] (k.k. StB).<ref name=historie/>
K roku [[1909]] byla zestátněna celá [[SNDVB]] a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z [[Trutnov]]a do [[Lubawka|Lubawky]]. Majetek k.k. StB převzaly roku [[1918]] [[Československé státní dráhy|ČSD]]. Po říjnovém převratu [[1918]] zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku [[1921]] [[Německo|německé]] železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] částečně rozebráno [[Rudá armáda|sovětskou armádou]]. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.<ref name=k-report>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bonev
| jméno = Jan
| |||