Iroskotská misie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, dopl. |
článek rozšířen a rozdělen na kapitoly |
||
Řádek 1:
'''Iroskotská misie''' označuje [[Misie|misijní]] činnost [[mnich]]ů přicházejících od 7. století z [[Irsko|Irska]] do [[Skotsko|Skotska]], [[Anglie]] a kontinentální [[Evropa|Evropy]].
=== Specifika iroskotské církve ===
Výraz ''iroskotská'' je odvozen od [[Keltové|Keltů]] v Irsku, kteří se nazývali Skotové, ti se záhy dostávali do Skotska, které podle nich dostalo jméno. Irsko bylo christianizováno až v 5. století, záhy si ale vydobylo pověst svatého ostrova. Iroskotská církev si ovšem zachovala některá specifika oproti kontinentálním církvím, jako byl velký význam klášterní sítě v církevní správě, silnější důraz na kontakt mezi duchovními a běžným obyvatelstvem, nedogmatický přístup duchovních a mnichů k obecné vzdělanosti obyvatel a nebo tolerantní přístup k pohanským zvykům minulosti <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 146</ref>. V Irsku se tak s přispěním tohoto tolerantního přístupu místní církve k běžnému obyvatelstvu šířilo křesťanství poklidnou a nekrvavou cestou, což v ostatních částech Evropy nebylo tak běžné <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 148</ref>. Díky irským mnichům, kteří ve svých [[klášter]]ech pečlivě schraňovali a opisovali literární díla, která nepodrobovali žádné cenzuře, se nám až do dnešních časů dochovala významná vědecká, filozofická a umělecká díla [[antika|antiky]] <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 188</ref>, stejně jako nejrannější irská literární díla. Svým otevřeným přístupem ke studiu antické literatury dosáhli mniši toho, že v blízkosti irských klášterů následně vznikaly vyhlášené klášterní [[univerzita|univerzity]], do nichž směřovali studenti z celého Irska, Anglie a nakonec i celé Evropy <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 154</ref>. Irská církev také umožnila hříšníkům soukromou [[Svatá zpověď|svatou zpověd]], která v ostatních částech tehdejší Evropy nebyla známa. V ostatních církvích bylo vyznání hříchů i následné pokání veřejné <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 172</ref>. Soukromou zpověď časem převzala od iroskotské církve i všeobecná církev a používá ji dodnes <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 173</ref>. Všechna tato specifika se irští misionáři snažili zachovat i při svém působení na kontinentu. Mniši se vydávali jako poutníci pro Krista (''peregrinari pro Christo'') na misie v malých skupinách, vedli přísně [[Askeze|asketický]] život a při své činnosti kladli důraz na jednotlivce, ale jejich působení nebylo systematické (spolu s Iry, či Iroskoty se do kontinentální Evropy dostávali také [[Anglosaská misie|anglosaští misionáři]], kteří se více zaměřovali na christianizaci celých území).
První cesty vedly do Skotska ([[Kolumba starší]] založil klášter na ostrově [[Iona]]), ale mniši se postupně dostali do většiny evropských zemí (zejména severozápadní Německo, jejich působení je doloženo až na Moravě). Mezi známé misionáře patřil [[Kolumbán mladší]], který se s dvanácti souputníky vydal roku [[590]] na kontinent a působil v [[Bretaň|Bretani]], [[Galie|Galii]] a [[Burgundsko|Burgundsku]], založil několik klášterů s přísnou řeholí, kterou také napsal, dále to byly (často již ne Irové, ale jejich žáci) [[Ruprecht z Wormsu]], [[Emmeram z Řezna]], či [[Svatý Amandus|Amandus]].<ref>{{Citace monografie▼
=== Misie do Evropy ===
▲První cesty vedly do Skotska, kde
| příjmení = Franzen
| jméno = August
Řádek 13 ⟶ 15:
| isbn = 80-7113-008-7
}}</ref>
=== Střet iroskotské církve s církví římskou ===
V druhé polovině 7. století ale dochází ke střetu svébytného a osobitého iroskotského křesťanství s přísnějším římským křesťanstvím, když se roku [[664]] vyhrotí konflikt na [[synod]]u v northumbrijském opatství ve [[Whitby]], na kterém [[Northumbrie|northumbrijský]] [[král]] nakonec rozhodl ve prospěch římské strany <ref>Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X, str. 194</ref>. Také kláštery založené v Evropě irskými mnichy se postupem času odklonily od myšlenek iroskotské církve a přejaly většinou [[Řehole sv. Benedikta|Řeholi sv. Benedikta]].
== Literatura ==
* Cahill Thomas, Jak Irové zachránili civilizaci, Pragma r. 1998, ISBN: 80-7205-497-X
== Reference ==
<references />
| |||