Rudné doly na Příbramsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Česká republika->Česko |
m 30. dubna->30. duben |
||
Řádek 3:
==Historie==
O tom, že těžba stříbrných rud pokračuje i ve [[14. století]] svědčí hned několik dokumentů - jedná se například o listinu vydanou [[30. duben|30. dubna]] [[1330]], v níž je Mikulášem z Nových Dvorů věnována zbraslavskému klášteru desátá část výnosu z dolů. Z [[15. století]] se žádné dokumenty o důlní činnosti nedochovaly, přesto ji zde můžeme předpokládat. Těžbu rud na Příbramsku v 16. století dokládají 4 horní knihy a několik listin. K velkému rozvoji důlní činnosti v březohorském revíru dochází právě na počátku [[16. století]]. V letech [[1550]] - [[1574]] zde byly vytěženy 4 tuny [[stříbro|stříbra]], za celé 16. století přibližně 11 tun, avšak v porovnání s jinými českými významnými doly je to jen nepatrná produkce.
Na konci 16. století pak přichází velký úpadek, který trval až do konce [[17. století]]. Během této doby byla velká snaha hornickou činnost obnovit, zejména proto, že Příbram jakožto [[horní město]] mohla užívat různých výhod. Nejvýznamnějším obdobím je pak [[19. století]], kdy bylo vytěženo 1 416,7 tun [[stříbro|stříbra]] a 168 245 tun [[olovo|olova]]. Těžba na Březových Horách byla ukončena v závěru osmdesátých let, a to v roce [[1978]].<ref name="Historie">{{Citace monografie
| |||