Pražský lingvistický kroužek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.4) (robot změnil: en:Prague school (linguistics) |
m 6. října->6. říjen |
||
Řádek 1:
{{Upravit - lingvistika}}
'''Pražský lingvistický kroužek''' (zkratka '''PLK'''), někdy nepřesně nazývaný významově širším termínem '''[[pražská škola]]''', je dosud existující spolek českých a zahraničních lingvistů, který byl neformálně založen [[6. říjen|6. října]] [[1926]] a úředně zaregistrován v roce [[1930]], obnoven v roce [[1990]] [[Oldřich Leška|Oldřichem Leškou]].<ref>{{Citace časopisu | příjmení = Hoskovec | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Hoskovec | titul = Pražský lingvistický kroužek osmdesátiletý | časopis = Tvar | odkaz na časopis = Tvar (časopis) | rok = 2006 | číslo = 19 | strany = 12}}</ref> K zakládající skupině patřili Češi [[Vilém Mathesius]], [[Bohumil Trnka]], [[Bohuslav Havránek]], a [[Jan Mukařovský]]. Z cizinců k základním myšlenkám nejvíce přispěli [[Roman Jakobson]], [[Nikolaj Sergejevič Trubeckoj]] a [[Sergej Karcevskij]]. Pokusem o ucelený výzkumný program jsou ''Teze'' předložené prvnímu sjezdu slovanských filologů v [[Praha|Praze]] roku [[1929]]. Pražská škola, jejímž je PLK jádrem, je jednou ze tří velkých [[strukturalismus|strukturalistických]] škol předválečné lingvistiky.
PLK byl založen 6. října 1926 v pracovně anglisty [[Vilém Mathesius|Viléma Mathesia]] v anglickém semináři ve Veleslavínově ul. č. 4. Zakládající schůzky se účastnilo pět členů (B. Havránek, R. Jakobson, V. Mathesius, íránista a turkolog [[Jan Rypka]] (který se dále na činnosti Kroužku výrazněji nepodílel), B. Trnka) a host, dr. [[Henrik Becker]] z lipské univerzity, který proslovil přednášku ''"Der europäische Sprachgeist"''. Několik let se Kroužek vzhledem k malému počtu účastníků (méně než deset) scházel mimo oficiální prostory i po bytech jednotlivých členů, což umožnilo stmelení vzájemných vztahů.<ref>[[Josef Vachek]]: ''Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné''. Jinočany: H&H, 1999, s. 14</ref> V prvních letech existence PLK se o jeho popularitu ve světě zasloužil nejvíce Trubeckoj, který měl ve světě z členů PLK největší věhlas.<ref>Prolegomena, s. 44</ref> Další stoupenci pražské školy byli např. [[Josef Vachek]], v další generaci [[Karel Horálek]], [[Pavel Trost]], [[Vladimír Skalička]], [[František Daneš]]; z brněnské univerzity [[Adolf Kellner]]; [[Miloš Dokulil]], [[Arnošt Lamprecht]]; z olomoucké univerzity [[Miroslav Komárek]]; z emigrantů dále např. český rusista ruského původu [[Leontij Vasiljevič Kopeckij]] ad.<ref>Prolegomena, s. 61</ref>
| |||