Georgij Vasiljevič Čičerin: Porovnání verzí

m
1. světová válka->První světová válka
m (7. července->7. červenec 24. listopadu->24. listopad)
m (1. světová válka->První světová válka)
V roce [[1904]] náhle zbohatl, když zdědil statek svého strýce [[Boris Nikolajevič Čičerin|Borise Čičerina]]. Tento kapitál pak použil na podporu revolučních aktivit v průběhu [[Ruská revoluce (1905)|revoluce]] v roce [[1905]]. Za tuto činnost byl následně nucen opustit [[Rusko]] a strávit 13 let ve vyhnanství v [[Západní Evropa|Západní Evropě]]. Zde se přidal k [[Menševici|menševické]] frakci [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|Ruské sociálně demokratické dělnické strany]].
 
Po vypuknutí [[1.První světová válka|1. světové války]] přijal Čičerin protiválečný postoj, což ho sblížilo z [[Bolševici|bolševickou]] frakcí [[Vladimir Lenin|Vladimira Lenina]]. V roce [[1917]] byl zatčen britskou policií pro svou protiválečnou činnost a strávil pár měsíců v brixtonské věznici. Mezitím v Rusku převzali moc Bolševici a první lidový komisař zahraničních věcí [[Lev Trockij]] zajistil Čičerinovo propuštění a bezpečnou cestu do Ruska výměnou za britské občany, držené v té době v Rusku (mezi nimi i [[George Buchanan]], britský velvyslanec).
 
Po svém návratu se oficiálně přidal k Bolševikům a byl členem Trockého delegace na jednáních o [[Brest-Litevský mír|míru v Brestu-Litevském]]. Po abdikaci Trockého zaujal jeho místo v čele lidového komisariátu zahraničních věcí. V roce [[1922]] se účastnil [[Rapallská smlouva (1922)#Janovská konference|Janovské konference]] a následně podepsal s [[Výmarská republika|Německem]] [[Rapallská smlouva (1922)|Rapallskou smlouvu]]. Jeho cílem byla úzká spolupráce s Německem (jelikož ani poversailleské Německo ani bolševické Rusko neměli silné zastoupení na mezinárodní scéně). Díky tomu navázal úzkou spolupráci s německým ministrem zahraničí a pozdějším velvyslancem v Moskvě [[Ulrich von Brockdorff-Rantzau|Ulrichem von Brockdorff-Rantzau]]. Byl znám svým [[workoholismus|workoholismem]], ale v pozdější době začalo jeho onemocnění zasahovat do jeho práce a proto byl v roce 1930 nahrazen [[Maxim Litvinov|Maximem Litvinovem]]. Zemřel roku 1936 v Moskvě.
263 821

editací