Vojenskou dráhu nastoupil v roce [[1874]]; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. srmády v [[Bratislava|Prešpurku]]. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku [[1907]] se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu [[František Ferdinand d´Este|Františkem Ferdinandem]] počátkem léta roku [[1914]] podal [[demise|demisi]] z vojenských funkcí, ale již po výbuchu [[1.První světová válka|1. světové války]] po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zavraždění Františka Ferdinanda]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] [[28. červen|28. června]] [[1914]] ho císař [[František Josef I.]] jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost [[polní maršál|polního maršálka]]. Tak se stal [[Těšín]] v letech [[1914]]-[[1916]] sídlem hlavního [[štáb]]u rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. ([[21. listopad]]u [[1916]]) nový císař [[Karel I.]] převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku [[1917]] byl z této pozice odvolán.
== Působení mimo armádu ==
Řádek 14:
== Po rozpadu Rakouska-Uherska ==
Po skončení [[1.První světová válka|1. světové války]] arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného [[Rakousko|Rakouska]], stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - [[Československo|Československa]] a [[Polsko|Polska]]. Podařilo se mu však udržet si statky na území [[Maďarsko|Maďarska]], kam spolu s rodinou přesídlil v roce [[1921]]. Tam také [[30. prosinec|30. prosince]] roku [[1936]] poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce [[farní kostel|farního kostela]] sv. Gottharda v [[Mosonmagyaróvár]]u.
