Salome (následovnice Ježíšova): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kniha -> ref |
m Ježíš->Ježíš Kristus |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=novozákonní postavě Salome|stránka=Salome (rozcestník)}}
'''Salome''' byla dle [[Evangelium podle Marka|Markova evangelia]] jednou z žen, které provázely [[Ježíš Kristus|Ježíš]]e a staraly se o něj, pak zpovzdálí přihlížely jeho [[ukřižování]] na [[Golgota|Golgotě]]<ref>[[Evangelium podle Marka|Evangelista Marek]] (Mk 15,40) mezi těmito ženami uvádí [[Marie Magdalena|Marii z Magdaly]], Marii, matku Jakuba mladšího a Josefa, a Salome; tyto ženy [[Ježíš Kristus|Ježíš]]e provázely a staraly se o něj, když byl v [[Galilea|Galilei]]. [[Evangelium podle Matouše|Evangelista Matouš]] na odpovídajícím místě (Mt 27,56) zmiňuje pouze [[Marie Magdalena|Marii z Magdaly]], Marii, matku Jakubovu a Josefovu, a nejmenovanou matku synů Zebedeových. [[Evangelium podle Lukáše|Evangelista Lukáš]] (Lk 23,49) zmiňuje pouze ''ženy, které Ježíše doprovázely'', bez uvedení jmen. Podle [[Evangelium podle Jana|evangelisty Jana]] (J 19,25) pod křížem stály tři Marie ([[Maria (matka Ježíšova)|matka Ježíšova]], sestra jeho matky, Marie Kleofášova a [[Marie Magdalena|Marie z Magdaly]]) a jeho milovaný učedník.</ref> a posléze nakoupily vonné masti a šly za nedělního rána pomazat Ježíšovo tělo do hrobu.<ref>Jméno Salome se vyskytuje opět pouze u [[Evangelium podle Marka|evangelisty Marka]] (Mk 16,1), který zmiňuje tři ženy: [[Marie Magdalena|Marii z Magdaly]], Marii, matku Jakubovu, a Salome. [[Evangelium podle Matouše|Evangelista Matouš]] na příslušném místě (Mt 28,1) zmiňuje pouze dvě ženy ([[Marie Magdalena|Marii z Magdaly]] a ještě jinou [[Marie|Marii]], bez Salome); [[Evangelium podle Lukáše|evangelista Lukáš]] opět počet ani jména žen nezmiňuje; [[Evangelium podle Jana|evangelista Jan]] zmiňuje pouze jednu ženu, [[Marie Magdalena|Marii Magdalskou]].</ref>
Podle [[Nový zákon|novozákonního příběhu]] o stětí Jana Křtitele tančí Herodova neteř před svým strýcem–králem a za odměnu si od něj (navedena svou matkou Herodiadou) žádá Janovu hlavu. V žádném ze synoptických evangelií (Mt 14,1–12; Mk 6,14–29; L 9,7–9) však není jméno tanečnice uvedeno; přesto o ní [[Karel Kryl]] ve stejnojmenné písni zpívá jako o Salome. Jako Salome pojmenovává Herodovu neteř i historik [[Michael Grant]] v knize ''Židé v římském světě''<ref>Česky r. 2003 v nakladatelství BB Art</ref>. Tato nebiblická legenda zřejmě pochází od židovského historika [[Flavius Iosephus|Josefa Flavia]] – je uvedena v jeho díle ''Iúdaiké archaiologiá'' (Židovské starožitnosti), napsaném někdy v rozmezí let 93–94.
| |||