Verze z 27. 12. 2011, 12:03 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m 11. října->11. říjen ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 12. 2011, 16:48 editovat zrušit editaci Bohuslaw (diskuse \| příspěvky) 20 editací m opravení zápisu Karađorđeho jména z Karaďorde na Karađorđe Přejít na další porovnání →
Řádek 59: V roce [[1808]] byl dokonce Karađorđe Petrović zvolen jako dědičný Nejvyšší vůdce Srbů. Pod tlakem [[Napoleon]]ovy armády, spojenec Srbů Rusko podepsalo mírovou smlouvu s Tureckem v roce [[1812]], díky čemuž museli Srbové čelit osmanské armádě sami. ~~Karaďordeho~~Karađorđeho povstalecké oddíly se z několika set mužů rozrostly na tisíce a porážely turecké řadové jednotky, které se stále více omezovaly pouze na udržení městských pevností a po řadě bojů vytvořil na území bývalého bělehradského pašalíku vládu, nezávislou na sultánovi. Turci se dál snažili Karađorđa buď zabít, nebo alespoň podplatit a nabízeli mu poklady. Úspěchy povstání však zmařily výsledky bukurešťského míru a [[~~Karađorde~~Karađorđe]] v roce [[1813]] uprchl do [[Rakouské císařství\|Rakouska]].<ref>Geografický místopisný slovník světa, Academia, heslo Srbsko, str. 754</ref>. == Zavraždění == Řádek 68: V Rakousku se ale roku [[1817]] nechal se přesvědčit, že je třeba potajmu se vrátit do [[Srbské knížectví\|Srbska]] a připravit a posílit rodící se [[Druhé srbské povstání\|další povstání]] společně s knížetem [[Miloš Obrenović\|Milošem Obrenovićem]]. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska, který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karađorđe Petrović však do těchto záměrů nezapadal a velmi se příčil [[Istanbul]]u. Sultán přikázal knížeti [[Miloš Obrenović\|Milošovi Obrenovićovi]], aby ~~Karaďordeho~~Karađorđeho zabil, ten ho ale nemohl a nedokázal zabít a tak úkol svěřil [[Nikola Novaković\|Nikolovi Novakovićovi]]. Ten úkol vykonal a 24. července [[1817]] ~~Karaďordeho~~Karađorđeho zabil.<ref>{{Citace elektronické monografie \| autor = HRH CP Alexander II \| odkaz na autora = Aleksandar II. Karađorđević \| titul = Djordje Petrovic, known as Karadjordje \| url = http://www.royalfamily.org/album/portraits/port200.htm \| datum vydání = c1997 \| datum přístupu = 2011-09-25 \| jazyk = srbsky}}</ref> Společně s kumpány mu usekl hlavu a tu na znamení loajality [[Miloš Obrenović]] poslal do Istanbulu (nikdy se už do Srbska nevrátila).<ref name="psn">Příruční slovník naučný, ČSAV, encyklopedický institut, heslo Srbsko]</ref> Protože se Karađorđe nevešel do připravené rakve, usekli mu nohy a dali vedle do pytle. Na začátku minulého století byly ale ~~Karaďordeho~~Karađorđeho ostatky vyzdvihnuty a dnes jsou uloženy v [[Plenc]]u. Na místě koliby, u které Karađorđa rozsekali šavlemi a sekerou (protože kulky mu prý neublížily){{chybí zdroj}} dnes stojí [[oltář]] a [[kostelík]]. [[Nikola Novaković]], který vlastní rukou usekl Karađorđovi hlavu, se později utopil a jeho rod se v Srbsku považuje dodnes za prokletý. Miloš Obrenović sice vládl nějaký čas Srbsku, ale syna mu zabili v puči sami Srbové. Ti se dodnes jako národ stydí za to, že utlačovatelům, Turkům, Srb vydal Srba. Řádek 117: [[tr:Kara Yorgi]] [[tt:Karađorđe]] [[zh:卡拉喬爾傑·•彼得羅維奇]]

Karađorđe Petrović: Porovnání verzí