Kanonické právo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Ježíš->Ježíš Kristus |
|||
Řádek 5:
== Historie ==
{{viz též|Historie kanonického práva}}
Historie kanonického práva začíná vznikem [[křesťanství]], ačkoli slovo [[kánon]] začal používat až [[První nicejský koncil]] ([[325]]). Prvopočáteční normy křesťanů však lze stěží považovat za nějaký smysluplný kodex, neboť se křesťané pouze snažili naplnit [[Ježíš Kristus|Ježíš]]ovo kázání na hoře ([[Matoušovo evangelium|Mt. 5, 1-7, 29]], [[Evangelium podle Lukáše|Lukáš 6, 17-49]]). Dalším důležitým pramenem byla samozřejmě [[Bible]] a díla [[Apoštolští Otcové|Apoštolských Otců]]. Faktické vykonávání, výklad a tvorba nových pravidel byla do Prvního nicejského koncilu zcela v kompetenci místních organizací, které je realizovaly především ve formě [[biskup]]ských výnosů. To vedlo k decentralizované správě ve které [[papež]] neměl žádné mimořádné [[pravomoc]]e.
Díky politické situaci se tato skutečnost začala v [[5. století]] měnit a postupně docházelo k posílení papežské moci, která byla realizována pomocí [[papežské dekretály|papežských dekretálů]]. Prakticky až do [[Druhý nicejský koncil|Druhého nicejského koncilu]] ([[787]]) se kanonické právo vyvíjelo jednotně ačkoli bylo výrazně ovlivňováno místními [[biskup]]skými výnosy. Po tomto koncilu se začali stále více prohlubovat rozdíly mezi východním a západním náhledem na [[křesťanství]] a od následujícího [[Čtvrtý cařihradský koncil|Čtvrtého cařihradského koncilu]] se jedná o koncily uznávané pouze západní částí katolické církve. To neznamenalo, že by na jednu část přešlo kanonické právo a druhá tvořila něco jiného, znamená to pouze, že se kanonické právo rozdělilo na dvě části, které se postupem času v některých ohledech poměrně vzdálily.
| |||