Luisa de Coligny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kategorie:Pohřbení v Královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delft; http://thepeerage.com/p11321.htm |
m 21. dubna->21. duben 24. srpna->24. srpen 13. listopadu->13. listopad |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Louisecoligny.jpg|thumb|300px|right|Luisa de Coligny.]]
'''Luisa de Coligny''' ([[23. září]] [[1555]], [[Châtillon-sur-Loing]] - [[13. listopad|13. listopadu]] [[1620]], [[Fontainebleau]]) byla dcera [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Coligny]] a čtvrtá manželka [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]].
== Biografie ==
Řádek 7:
=== Hraběnka de Téligny ===
V 17 letech, v roce [[1571]], se na doporučení svého otce provdala za ''Charlese de Teligny'' (1535–1572), oblíbence francouzského krále [[Karel IX.|Karla IX.]]. Manžel, stejně jako její otec, byl zavražděn v průběhu [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]] [[24. srpen|24. srpna]] roku [[1572]], když nechtěl [[konverze|konvertovat]] ke [[katolicismus|katolicismu]]. Luisa musela se svou tchyní ''Jacqueline d’Entremonts'' uprchnout nejdříve do [[Savojsko|Savojska]] a posléze do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde žily v [[Basilej]]i a [[Bern]]u.
Po ''Ediktu z Beaulieu'' se mohla v roce [[1576]] vrátit do Francie a žila na statcích svého mrtvého manžela v [[Lierville]]. U dvora se objevila pouze jedenkrát, aby požádala o navrácení titulu a majetku svého otce.
Řádek 13:
=== Princezna Oranžsko-Nassavská ===
[[21. duben|21. dubna]] roku [[1583]] se v [[Antverpy|Antverpách]] provdala znovu prince za Viléma I. Oranžského; byla jeho čtvrtou ženou. Z jejich manželství se v roce [[1584]] narodil jediný syn, [[Frederik Hendrik Oranžský]], čtvrtý legitimní syn Vilémův a budoucí princ Oranžský.
Po zavraždění jejího manžela ''Baltasarem Gérardem'', k němuž došlo v tomtéž roce a jemuž musela přihlížet, se Luisa ujala péče o děti z jeho třetího manželství s ''Šarlotou Bourbonskou'' a starala se o jejich výchovu v protestantském duchu. Aby upevnila kontakty s francouzskými hugenoty, odjela v roce [[1594]] se svými nevlastními dcerami ''Alžbětou'' a ''Šarlotou Brabantinou'' do Paříže. Zvláště pak se starala o dceru Šarlotinu, ''Šarlotu de la Trémoille''.
| |||